www.skaut.cz facebook instagram blog
O N%C3%81S
DRU%C5%BDINY
AKTUALITY
AKCE < bude
PLÁN %C4%8Dinnosti
CHCIseP%C5%99idat
pro ODDÍL
Kronika
Perli%C4%8Dky
Tábory
schuzky
co si nosíme
KPZ
FOTOgalerie
Pro Ve%C5%99ejnost
KLUBOVNA
KONTAKTY

Oddílové Perličky


Tato sekce tohoto webu je určena pro zasmání:-). Všechny zde uvedené perličky, nám opravdu z pusy "vypadly".

Dovede-li se člověk zasmát sám sobě, nevyjde ze smíchu po celý život. Lucius Annaeus Seneca

"To voní jak prase". Tulák

"Víte, proč se paštice říká božský pokrm? Protože jen Bůh ví, co do toho dali". Žýžala z kurzu Velké Moravy

"Kruh je oválný čtverec". Fox

Veverka: "Ještě jednou tu někdo plivne a bude to uklízet! Jak jem řekla, toto jsou parkety, parkety jsou koberec! A na koberec se nic takového nedělá"! Fox: "No ale koberec to vsákne".

Veverka: "Jaké symboly Vánoc vás napadají? Napište to na papír. Fox čte své symboly: .., Děda Mráz, červená, zlatá, Santa Klaus. Hérdek to se rýmuje...".

Stojíme u stánku s popcornem a Tulák na plakátku s nabídkou čte: "Popcorn sáček, popcorn pytel malý, pytel velký, pytel maxi. Tý jo, co je pytel maxi?".

"To jsem nevěřila, že ve svých 36 letech se budu schovávat v šopě". Jedna maminka ze skautu.

"Při návštěvě Mikuláše, čerta a anděla na schůzce Dráčat. Mikuláš se ptá: "A kdopak je vedoucí tohoto oddílu?" Nikdo nic neříká, všichni mlčí. Čert: "Ale já vím, kdo je našeho - Lucifeeer"!

Mikuláš na Mirečka: "Téda, ty se tam schováváš, to není dobré, to o nečem vypovídá, asi tě kouše svědomí, z toho jak si zlobil có?" Mireček: "Já nekoušu!".


Hrajeme hru - v kruhu jsou dva hráči se zavázanýma očima a mají co nejrychleji najít ručník. Jakmile ho jeden najde musí s tím praštit svého soupeře, aby vyhrál. V tom Honza: "Veverko, možu si jít pro něco navrch?" (myšleno do klubovny) Veverka: "Jo možeš". Honza otevírá dveře, které vržů a právě v tomto okamžiku, je v kruhu Chřestýš a Viki a Fox jim tam háže ručník. Vrata vrzly, ručník letěl do kruhu a v tom Chřestýš: "Co to bylo?" Fox: "To ten ručník tak vrže".

Pírko: "Toník by to mohl zahrát na kytaru a Fox na klavír". Fox: "Jenže já to neznám". Pírko: "Šak se to od Toníka naučíš" Fox: "Nó a kde veznu Toníka jako?" Pírko: "Neboj, já ti ho půjčím".

Veverka: "Kdepak máte ty vánoční pohlednice? Já už jsem je dneska chtěla." Z hloučku se ozve: "Có, už dneska?" Veverka: "A ty Kovaříčku, už je máš?" Kovaříček: "Veverko, já je nemám." Veverka: "Ale já už jsem je chtěla dneska, už je totiž nejvyšší čas!" Kovaříček: "Už dneska? Aha, a možu ti je donést až příští rok?"

Čekáme na autobusové zastávce než přijede autobus. Veverka: "Máte průkazky? Aby vám řidič dal slevu." Fox: "Já mám, dobré!" Tulák: "Já mám, ale aj kdybych neměl, tak bych řekl řidičovi: Pokud mně nedáš poloviční, nikam nepojedu." Fox: "Myslím, že pro řidiče bude jednodušší, když tě vykopne."

Jedeme Kotlovým autem s Betlémským světlem do Hluku. Tulák: "Týjo, co to tam na tom předním skle máš Kotle"? Kotel: To je senzor. Když mně někdo rozbije sklo, začne to houkat". Tulák: "Dobré." Fox: "A co máš tam v rohu?" Kotel: "To je taky senzor, když prší automaticky se zapnou stěrače." Fox: "Tak to je dobré, máš to ale vymakané auto, ale vcelku rozbité." Kotel: "To se ti jen zdá." (je trochu v méně optimálním stavu)


Na střediskové radě. Před začátkem rady se podepisujeme na lejstro přítomných a nepřítomných. Podepsal se Wesa a poslal Cvrčkovi. Cvrček: "Weso, nepodepisuj se tak velikým, pak se nemám kam podepsat." (Jeho podpisový smyk se smýkl přes dvě kolonky). Wesa: "Jo, to mně ta paní v autoškole také říkala."

Věty z hry na vánoční vorné: * Na Vánoce koupíme kapra, stromeček a hasičák. * Letos máme borovičku, vloni byla slivovička. * Stromeček nám neopadá, spadne celý. * Nazdobíme kapra, sníme stromeček. * Zvířátko pod stromeček nebalíme měsíc dopředu.

Veverka: "Kovaříčku, pamatuješ ještě, copak nám dlužíš, abys splnil svůj úkol?" Kovaříček: "Éé jo, tu rostlinku. No, ale ona shnila!"

Veverka četla příběh ze stezky s názvem Stoupání nahoru. Tulák: "To už jsem někde slyšel, to už si nám četla, že?" Veverka: "To nevadí, to má pro dnešek tu potřebnou myšlenku." Veverka: "A jak jste ten příběh ve spojitosti s dneškem pochopili?" Tulák: "Já jsem to minule pochopil, ale letos to jaksi nechápu." Fox: "Rok od roku blbější. To je ta puberta."

Hráli jsme hru "Šestý smysl". Úkolem je odhadnout to, co si myslí ostatní a co napíší. Například: Napište den v týdnu a přemýšlejte, který den napíší ostatní. Pokud se strefíte, máte bod k dobru. Po všech kolech se sečetli body a Fox měl nejméně bodů a prohlásil: "Já mám nejsamostatnější hlavu, vy ostatní opisujete."

Liška si na schůzce prdělala. Nato Tulák prohlásil: "Eva je prdící pes." (Liška je šelma psovitá)

Štupl si hrál s telefonem a řekl: "Hospodářská krize se projevuje i na mobilech, dívejte se jak šetří." (ukázal telefon, který neměl žádné tlačítko - byl totiž s dotykovým displejem)


Liška maluje barvou Bobra za "černého krále" na Tříkrálovou sbírku, ruce měla černé a prohlásila: "Nemáte někdo kus vody?"

Tři králové (Fox, Smíšek a Veverka) procházejí jednou ulicí a domy tam často mají bílé plastové dveře. Veverka: "Tady mají hodně bílých dveří, hm". Fox: "Ani křídou se tam nedá nic napsat, nejde to vidět". Veverka: "Příště vezmeme lihový fix".

Tři králové opět prochází ulicí a Smíšek vidí rampouchy (pod autem). Smíšek: Jéé, rampouchy, ty jsem měla ráda, jedla jsem je". Veverka: "Šak si ulom a sněz je". Smíšek:" Z auta je nechci, fuj". Veverka: "Alespoň je budeš mít ochucené".

Všichni skautští králové se jako každoročně schází u rodiny Borýskové na jejich vynikající vánoční cukroví. Letos si pro nás nachystali i vaječný koňak, byl pro děti (jen s trochou rumu). Pijeme a z domu se ozve tatínek Borýsek:" Kdo to tam je?". Paní Borýsková: "Ále nikdo, jen opíjím Tři krále".

Všichni králové se také sešli na návštěvě babičky a dědečka od sourozenců Borýskových. Jejich babička nám nalévá pití a říká: "Jak to budete chtět pít, kdo s kým?" Liška: To je jedno třeba, my spolu a hlavně ti černí, ti ať mají hrnek jen pro sebe".

Začerněná Veverka pije z hrnku a říká: "Brr, černota se zřejmě rozpouští, asi piju už aj jedy".

Pírko: "Bobře, začerni si aj ty oči"! Bobr: "Nééé, nechcu". Liška: "Jo, začerni si je, vypadáš jak larva".



Na oddílové radě dává Veverka po třech měsících slíbené diplomy za drakiádu. Jeden diplom dostala i Pírko. Veverka: "Teri, promiň, pokud jsem tvé jméno špatně vyskloňovala, já jsem nevěděla, zda to nebo to,napsala jsem Pírkovi". Pírko: "Jo, šak jo, dobré". Uzel: "Hm Pírkovi? To je divné, spíše Pírku jako městu." Pírko: "Hm né, Pírkovi je lepší." Štupl: "A co takhle Peřímu?"

Liška prděla a všichni kolem ní zmírali. Smíšek: "Liško fuj. Včéra jste měli fazolu, že a dneska jako co?" Liška: "Sóju." Smíšek: "Fuj, ježkovi tahni!"

Liška prděla a my se trávili. Smíšek: "Ty ticháčky enom smrdíja". Bobr: "Nekom smrdíja, ale všecky prdy."

Byli jsme v klubovně. Veverka: "Evi drž to prdění jo!" Liška: "Ale já su doma."

Štupl:"Jedovaté plyny se drží při zemi." Uzel: "Ale né všechny, třeba metan a ethan stoupají." Bobr: "Ale kdo ví co je toto za směs."


Skauti hráli hru Osadníky z Katanu. Ve hře se nakupují také karty oveček. Smíšek: "Kde mám tu ovečku?" Fox: "Sežral ti ju vlk."

Dráčata skládají šipku z papíru. Honzík: "Mně to nejde." Barča: "Nejde ti to, protože si mladý, až budeš větší, tak to... nó, poskládáš."


Hrajeme hru: z určených písmenek musíme poskládat podstatné jména do stanoveného časového limitu, poté každý svoje slova přečetl. Čte Fox: "Lom, dar, rado. Někdo se ozval: "Co je rado?" Fox: "Rado? Oslovujeme voláme, pátý Rado. To je jméno". Někdo: "Aha." Fox pokračuje ve čtení. Fox: "Daro, jako chápete, né? Smíšek: "Jo jasně, jako třeba Daro Rollins, že". Fox: "Přesně tak." Fox stále čte, přečte slovo hub. Někdo se ozve: "Co to je?" Fox: "Však mnoho hub, né:" Někdo se ozve: "Ale to je množné číslo!" Fox: "Ále, to je jednotlivec - ten hub".

Bobr si čte své slova, přečte slovo rychna. Tom: "Ale tam má být tvrdé y přece."(ve výběru písmenek bylo pouze měkké i) Bobr: "To je měká richna."

Hrajem hru na procvičení historie skautingu. Na stole je hromádka obrácených karet, na kterých jsou napsány buď data či jména atd. Fišta si vytáhne jméno Olave Baden Powell. Veverka: "Tak, kdo to jako byl, co dělala?" Fišta:"Hm, no táto, táto to b..(nemůže si vzpomenout) Bobr ihned nato: "Táto, mámo v komoře je myš."

Při stejné hře: Chřestýš si z hromádky karet vytáhne slovo Londýn. Veverka: "Co mají společného Londýn a skaut?" Chřestýš: "V Londýně je Big Ben." Veverka: "Ale co má společného se skautem?" Chřestýš: "Áha!"

Při stejné hře: Fox si vytáhne slovo Woodcraft. Veverka: "Co znamená toto slovo?" Fox: "No táák, wood je dřevo a craft... hmm, hmm.. Smíšek: "Craft, to jsou ty čokoládky, takže dřevo a čokoládka, asi teda dřevěná čokoládka."

Při stejné hře: Bobr si vytáhne datum "22. únor". Veverka: "Bobře, co slavíme ve skautu 22. února, jestli víš?" Bobr: "No, moc nevím, ale to je výdej rybářských povolenek na hale."

Při stejné hře: Smíšek si vytáhne rok "1902". Veverka opět: "Co se v tomto roce asi někde mohlo stát?" Na to Fišta: "To já vím, kdyby to bylo v roce 1942, tak to začala anebo zkončila nějaká válka". Fox: "Ozáku, ani jedno."

Hrajem hru Chicago. Jsou dvě družstva a jejich úkolem je co nejrychleji naházet popořadě se dvěma kostkami čísla od 12 po 2. V dalším kole dostalo každé družstvo o kostku navíc, takže se házelo se třemi kostkami od 18 po 3. Veverka: "Start!" Smíšek: "Co mám házat?" (by trochu zmatená) Fox: "Hážeš 18." Smíšek: "Aha, a kolik je 18, to jsou tři osmičky?" (tak to už byla hodně zmatená)

Na výpravě v sobotu. Fišta (Ozák): "Tý jo, zítra máme tělák, docela se těším." Fox: "Ozáku, zítra je neděla, tělák asi nebude."

´



Vyrábíme na schůzce řetězy a bavíme se o něčem a přijde řeč na baroko. Veverka: "Ty andělíčci bývali takoví zaoblení. Ty nohy, ruky." Fox:" A vlastně jo, takové kulaté tvary, v baroku se dělaly ty kulaté děcka."

Fox přišel o třináct minut později na schůzku. Vstoupil do klubovny a řekl: "Omlouvám se, ale přírodě se nedá poručit."

Bavíme se o karnevalu. Chceme tam dát něco docela hrozitánského. Veverka: "A neposerú sa tam ty děcka?" Štupl: "Jo poserú a záchody budú zavřené".

Skauti na karneval nakoupili věci do tomboly. Veverka: "Dívajte, tento boomerang stál sedm korun. Koupila jsem ho na Centrumu." Chřestýš: "Cože, na internetu?" (myslela obchod v Uherském Hradišti)

Foxovův výrok: "Chlapi sobě, skauti sobě, ženské všem."


Na střediskové radě se právě baví o almanachu, který ma vyjít do termínu jamboree 2010. Některé oddíly ještě neodevzdaly své příspěvky a jiné to mají na střediskovém mailu. V klubovně není internet. Fido od Mustangů má své přípěvky na flashce(Fero, který je dřívějšího data narození si zřejme myslí, že je to internet) Fero: "A co ten Hluk teda? Jestli to máš tady, tak to také, Weso, vytiskni." Veverka. "Tady to nemám. Posílala jsem vám to na ten mail." Bufi: "Jo, díval jsem se, něco tam je." Fero: "No, tak se to vytiskne a je." Bufi: "A máš tu internet?" Fero nechápavě kouká. Bufi: "Ty mně v tom nechceš podpořit, tož co. Když sa hlasovalo, zda sa sem zavede internet, tož na radě dřímals!"

Na střediskové radě se baví o oddílových znacích do almanachu, jak to bude vypadat. Fero si ty znaky přeje v kolečku, ale Fido to tak nemá. Bufi: "Fido, s nama je problém. My vám zadáme úkol, ale stejně to uděláme podle sebe. Pokud nebude ten znak v kolečku, tak ti to Fero nevezme!"

Příspěvky do almanachu se naposledy sbírají 8. února. Na radě. Fero: "Po osmém únoru si pořídím pistoli a budu vás střílet, protože to nestihneme." Bufi: "A když to nestihneme, tak to bude do dalších desíti let."

Bufi: "Fero, osmého ti tu doneseme kopu hnoja a můžeš sa v ní přehrabovat a vyřazovat."


Povídáme si o sedmém skautském zákonu, který zní: Skaut je poslušný představených, rodičů a vůdců. Veverka se ptá: "Proč je dobré být teda poslušný? Třeba proto, že mně rodiče dajů najest, nebo...?" Štupl: "A to mně dajú aj tak a když né, tak si něco uklohním."

Veverka: "Proč třeba rádi posloucháte rodiče, pokud posloucháte?" Hm, protože vám třeba kupují značkové hadry, nebo?" Tulák:" Nóó jasně, značkové od vietnamců". Fox:" Neznáš, třeba Puma se dvěma m?"

Hrajeme hru šňůra. Úkolem hráčů je udělat ze svého oblečení co největší provaz. Olečení se musí navazovat. V jednom týmu je Žužla a v jiném je Barča, oba dva mají pomalu na sobě už jen spodní prádlo. Žuzla: "Barča nemá podprsenku." Barča: "Ale mně ještě nerostou." (oběma je deset let)

Při hře šňůra. Bobr: "Vypadá to, že to majů delší, ale my tam máme elastické věci."

Při hře šňůra, Bobr kouká na výsledky práce. Štupl: "Opravdu to vypadá tak, že majů větší šňůru než vy. Bobr: "To bude asi tou Smíškovou podprsenkou."



"Děcka, to si nedovedete představit ten zářez. Já celý závod běžím s jednů pulků prdele holů!" Anonym v únoru na závodě

Jedeme autobusem na Rikitanův memoriál. Letos jely docela "luxusní" autobusy. Tulák: "Hm, luxusní autobus, ale je nám to na nic, nemáme kde sedět."

Na Rikitanově memoriálu. Veverka na Pírko: "Pěkná čepka, kupovaná nebo pletená?" Pírko: "Kupovaná." Fox: "No a kdo myslíš, že to v Číně uplete?" Veverka: "Stroje".

Bobr: "Díval sem sa na Víkend (pořad v televizi) a ukazovali tam chlapa jak takto střihá fúsa."(gumičkou) Veverka: "A ve které zemi to bylo?" Bobr: "To nevím, ale byli to šikmoocí."

Pírko rozbalila piškoty Pims a nabízela ostatním. Veverka: "A jaké éčka sú tam?" Bobr: "No mě je to jedno, aj kdyby tam byly céčka."

Pírko na Foxa: "Teče ti krev nosa, utři si to!" Bobr: "Né to néni z nosa, to je z oka. Krev z nosa teče přes oko do nosa."

Blíží se vyhodnocení výsledků Rikitanova memoriálu. Stupínek vítězů už je na svém místě a vedle je stůl. Bobr: "Já bych chtěl byt na tom stole. To je nejvýš."



Na střediskové radě

Na střediskové radě se řeší almanach střediska. Starý bratr Špak otevřel knihu zemřelých skautů a začal Tavimu vykládat. V místnosti je ticho a právě se má jít něco konečně řešit. Do toho vykládání jim vletí Bufi: "Hoši, tož pojďme, když začnete vzpomínat, tak jsme tu do jedné ráno!"

Špak sepisuje krátkou historii střediska. Sam: "Špaku, jak si na tom s tou historií, kde si skončil?" Špak vytáhne papíry a ukazuje Samovi. Špak: "V šedesátém osmém, ale nemožu si na něco vzpomenút, já jsem pak šak odjel pryč a vrátil jsem se po roce šedesát devět." Fero: "Já jsem tu v šedesátém osmém byl furt a nic si nepamatuju."

Bufi se moc nemá rád s počítačem a musí sepsat zápisky za jeho oddíl do almanachu. Musí také něco upravit a přepracovat a je z toho špatný. Bufi: "Ale já nevím, kdy to budu dělat, s počítačem mi to moc nejde a néni ani kdy a sám to dělat, to je šílené." Blanka: "Ale nebudeš to dělat sám, někoho seženeme a je to." Bufi: "Ale ne, prosimťa, stejně mu budu muset byt za prdelú, aby věděl co se s tím má dělat, to je jak kdybych tam seděl."

Do střediskového almanachu se má vejít i fotka střediskového praporu, který je už hodně starý. Sam: "Fotku toho praporu udělejme zavčasu, než nám ho sežerú moli."

Se střediskovým almanachem jsou velké starostí a dost práce. Za deset let bude středisko Psohlavci slavit sté výročí od založení a měl by se opět vydat další almanach. Fero: "A možu eště něco říct na okraj? Já už na tom slavnostním stoletém vydání dělat nebudu, ale vy!" Sam: "Já doufám, že také ne, snad do té doby umřu."


V klubovně rajeme hru, kdy jeden z dvojice stojí na jednom konci stolu a musí do ešusu pochytat štuply, které mu druhý posílá z druhé strany stolu. Hraje Bobr spolu se Smíšekem. Smíšek: "Bobře, hážeš to moc rychlo!" Bobr: "To byl jen trénink, enom sem zkúšal, ze které strany špatně chytáš."

Obouváme se v klubovní boťárce a někdo se tam baví o botech, kde je kupuje. Smíšek: "Všeci kupujú v Deichmanu". Fox: "No aj já, ale skoro všechno tam reklamujeme, to nic nevydrží ty boty." Bobr: "Mě boty vydržíja aj dva roky, pokud v nich nechodím."

Byli jsme bruslit na zimním stadioně a Štupl půjčil Bobrovi brusle. Bobr vyjel na led a řekl: "To sú lodě, já v tom úplně plavu." Tom Š.: "Ale tady máš jistotu, že se nepropadneš."



Na střediskové radě

Bubo na Bufiho: "Bufi, tos byl ty, kdo na mě mával teď v Karolínce? Bufi: "Có, já?" Bubo: "Jo, ve fábii, tak se mi to zdálo." Bufi: "To jsem nebyl já. To byli asi policajti." Bubo: "To nebyli policajti, ti byli v červené oktávce."

Na letošním jamboree má opět oddíl Severka hrát divadlo. Starý bratr Fero: "Bufi, vy tam budete hrát?" Bufi: "No, jak minule, ale lesti nás tam pustíte." Fero řekl ze srandy do pléna: "Pustíme?" (kýve ramenama)"Co dáte?" Bufi: "Šak my sa tam nedereme."

Fero se baví o almanachu. Fero: "Hluk je také opraven, ale né v počítači, jen na papíře. Já si sem do deníku napíšu P+P, tj. počítač a papír, ale až dojdu dom, tak nebudu vědět, co to je."

Bufi na Feru: "A oldkauti v almanachu budou mít kolik stran, abysme věděli?" Fero: "Oldskauti to budou mít maximálně na pěti až deseti stranách." Bufi: "Já sem myslel, že každý rok tři strany a už by to dělalo třicet stran." Tavi: "Oldskauti budou mít na zbylých dvaceti stranách parte."

Fero představuje nakreslený obrázek na úvodní obálku almanachu roku 2010. Je to široký kmen s kořeny a z něho vyrůstají jen všelijak pokroucené větve bez listů. Fero: "Podivajte sa, ona to udělala symbolicky. Jakože máme hluboké kořeny, to je hloubka." Blanka: "A co ten vrch, ty větve?, to už zdecháme né?"

Opět na radě došlo k oddílovým znakům do almanachu. Podle Fery musí být v kolečku. Fero: "A mustangové ten znak nemají v kolečku, mají cosi jiného že?" Fido: "Fero já jsem ti dával novou verzi." Fero: "Aha, podívám se. Ano toto je ono že, aj s nadpisem. Bubo: "Fido a nemáme ten nápis dole? Na tričku ho tak máme." Do této debaty jim vletí Sam: "Bubo, ty máš tričko už vytáhané, ten nápis ti tím pádem spadl dolů."


Barča T.: "Jitko, je to pravda, že mně roste knírek? Někdo mně říká, že jo. Veverka: "Nó, aj jo, ale jenom trošku". Barča: "Já si to aj češu."

Blanka se se Špakem baví o rybách, oba dva mají rádi rybí maso. Blanka: "Bufi (její manžel) ale ryby rád nemá, ten vůbec!" Bufi: "Co kecáš! Já ryby mám rád, když chroctajú!"



Na oddílové radě došla řeč i na skautské časopisy, které nám všem již před nějakou dobou měly přijít a některým ze členů ještě poštou nedošly. Pírko se zlobí: "Bez prdele, mně nic nedošlo...!" Načež reaguje Tulák slovy: "A s prdelů ti něco došlo?"

Na schůzce se Veverka náhodně ptala: "Kdo byl jen tak mimichodem zakladatel skautů?" Barča ihned reagovala: "No, Ježíš tén..." Veverka: "Ježíš to nebyl."

Hráli jsme hru a Chřestýšovi někdo nechtě narazil do zubů. Fox: "Co je? To bude dobré. A co, už sa ti kýve zub? Lesti jo, tak řekni, já ti ho vytrhnu."

Hráli jsme hru ve které jde o co nejlepší popis věci. Úkolem hráčů bylo si za minutu a půl zapamatovat co nejvíce informací. V dalších dvou a půl minutách si tyto informace napsat na papír. Smíšek měl opravdu dobrý popis, dost detailní. Fox: "Čoveče, nemusel z toho být sloh."


Veverka četla vědomostní otázky týkající se Japonska. Hrající týmy měly tipovat správné odpovědi, pokud je ihned nevěděly. Veverka četla: "Co se v Japonsku nesmí s hůlkama dělat? a)strkat je do nosa b) pichat s nima do jídla c)obě držet jen v jedné ruce. Fox: "Cože, pichat do nosa, to aj dělají?" Tom: "Tož pokud sú to prasata, tak jo."

Veverka se ohnala se špilkou kolem Tulákových očí. Veverka: "Jéé Fili, pichla sem ťa do oka?" Tulák: "Né, dobré." Tom: "Eště má jedno."

Hrajeme hru, který tým nasbírá do určeného časového limitu za pomocí japonských hůlek, co nejvíce fazolí a čočky z velké misky. Tato hromada jídla se v našem symbolickém japonském paláci nazvala "hamoňamofaločočo". Fox: "Toto jídlo kdybyste uvařili a snědli, tak ČEZ se svojí energií plynu přijde na buden. Tulák: "Aj na vodík sa ale jezdí." Tom: "Co sa jezdí na vodík, v tomto případě na prdík." Fox: "Jasně, značka PR2." Tom: "Značka P.R.D."



Na schůzce

Na schůzce jsme zkoumali architekturu, každý si měl vybrat stavbu ve slohu, která se mu líbí a představit ji. Veverka na Tuláka: "Toto sis jako vybral? Vyber si něco jiného, toto je světelná šou." (původně si vybral nasvícenou katedrálu, která byla málo viditelná) Tulák: "Cožee? Toto néni světelná šou, to je stavba."

Smíšek si vybrala bod ve stezce - Zeptat se kamarádů, co jim na ní vadí a v čem se má zlepšit. Smíšek: "Tak já jsem si vybrala tebe (ukázala na Štupla), "Co ti na mě vadí? Štupl: "To že si zpíváš chytlavé písničky." Smíšek: "Cože? Toto?" Štupl: "Ale to není vada, to je postižení."

Na schůzce jsme si hrály se sirkovými hlavolamy, Veverka si vymyslela i jeden hodně těžký. Veverka: "To je hlavolam, že?!" Dříve ho vyluštil Tulák a Fox na to dodal: "Hm, je na tom zbytečné si kazit mozek."

Na schůzce jsme si hrály na reportéry v rámci bodu stezky k vyjadřování. Úkolem skupiny bylo vymyslet si reportáž o povodních. V reportáži hráli dva moderátoři televizních novin, reportér z místa činu a hlasatel počasí. Hlasatel počasí(Tulák) hlásil předpověď počasí na další dny: "Od Marsu přilétají mraky přeplněné a k Venuši zase pak odlétají ty prázdné."

Na výpravě

hráli jste hru, kdy se měl každý pokusit nějakou věc, kterou měl u sebe, s někým kolemjdoucím za něco vyměnit. Fox originálně představoval směněný předmět - podařilo se mu směnit 20 Kč: "Toto je zlato potažené mosazí, aby se neopotřebovalo."

Kovaříček hází hlinou, která se mu lepí na ruce. Kovaříček, který měl náplastí zalepený prst: "Já si říkám, co tady tak smrdí jako psí hovna. Já už jich mám aj na náplasti."

Štupl Veverce vysvětluje kde je další stanoviště. Tam se má házet hlínou na terč. Štupl: "Jitko, tam dál je stará búda, tam to možú házat, my to pak setřeme."

Jdeme koupit něco na opékání. Tom na Veverku: "A jak sa ten kabanos kupuje? Je to na metry nebo na kila?"




Při hře s rodiči

Veverka na členy: "Tak co myslíte, jak jídlo nemají rádi vaše maminky nebo tatínkové?, Tomi, co myslíš, jaké jídlo nemá tvůj taťka rád?" Tomášek K: "Já nevím, ale paní učitelka říká, že koprovku."


Na střediskové radě

A nedal by nám Šopák (tiskař)nějakou slevu na ten tisk? Fero: "No to nevím, asi ne." Bufi:" Fero, zajdi k Šopíkovi, já ti dám půl litra višňovky a nějka sa tam rozšúpněte a uvidíme." Bufi: "Tak to asi nepůjde."

Starý skaut Fero ve svých složkách, které měl na stole hledal jeden papír. Pořád se v tom hrabal a pak řekl: "Mě už pošlete někam do ústavu, zas nemám ten papír s těma kódama." A po chvilce jej našel.

Fero se ptal shromážděných kolik peněz má středisko na vytištění almanachu. Fero: "Tak, víme kolik máme nebo ne? Já se ptám a nikdo nic." Bufi: "Fero, buď rád, že to nevíš, byl bys pak smutný."

Fero: "Já jsem ten list týkající se příspěvku na almanach poslal jednomu spolužákovi do Prahy, on je advokát. On si to přečetl a volal mi v jedenáct večer a říká, že já ti tedy přispěju těch dvě stě padesát korun. Já jsem myslel že... To je pěkná suma no, myslel sem že když volá, tak dá víc a on jen dvě stě padesát." Bufi: "Akdyž mu to budete posílat poštou, tak to je stovka za poštovné, víc jak polovina ceny knížky, to se nám ještě prodraží."(úsměvně) Tavi: "Tak mu to pošlete na dobírku."

Bufi: "Fero, ty furt skaut je šetrný, skaut je šetrný a pak se divíš, že dávají většinou jen dvě stě korun. Fero: "A co podle vás znamená velkoryse?" Sam: "Tři nuly a více."

Fero dopisuje redakční radu na závěr knížky. Fido: "A Fero, jak si mne tam napsal, s čárkou nebo bez?" (jeho příjmení je Čierny). Fero: "S čárkou jako Čierný, né?" Fido: "Fero já su bez čárky, jako Čierny." Bufi: "Fero, pokdu by ti to dělalo problémy, tož ho z tama vyhoď."



Na schůzce

Veverka četla Dráčatům rozečtenou knížku O bubácích a hastrmanech. Předtím se jich ptala zda si pamatují nějaké postavičky. Zapamatovali si jich hodně, akorát zapomněli na dvě děti. byl to kluk a holka. Veverka jim napověděla. První jméno kluka. Veverka: "Jeho jméno začíná na V." Ondra: "Vojta!" Veverka: "Ne, ne, Vojta to není." Někdo: "Vašek!" Veverka: "Ano, Vašík. A co ta holka? Začáteční písmenko je M, ale je to takové zvláštní jméno. Napovím vám, že je to jedno koření a dává se do gulášu." Verča: "Prosím a napověz aj druhé písmenko." Veverka: "M A..." Kovaříček: "Mateřídouška!" Veverka: "Kovaříčku, nee, mateřídouška se do gulášu opravdu nedává." Kdosi: "Majoránka." Veverka: "Ano, tak nějak." Kdosi: "Ahá, Marijánka."

U radnice

Vyšli jsme z radnice v Uherském Hradišti a Tavi říká: "Měl bych se jít podívat, zda zas nejsu na parte." (blízko radnice se nachází skřínka na parte) Veverka: "Cože? Jak na parte?" Tavi: "Už jsem tam byl dvakrát, dvakrát Jaroslav Hrabec. Chytl jsem se a říkám si, to já ještě nejsem."

Smíšek přišla do klubivny a řekla: "Chtěla jsem vám dat čokoládu, ale jaksi jsem ju snědla!"


Ze hry - slož větu z těchto písmen, vznikly tyto věty

1. písmena VDMBO

Vojvoda dalajlama mele bučící oves. // Vláďa Dufka má beďar obrovský.

2. písmena OKLMS

Okolo kaluže létají muchy svině.

3. písmena TVOMR

Tlačenka vyprdla obrovskou masitou rychnu.

Hrajeme hru Osel, veverka vypadla jako první a Tulák se ji škodolibě smál, pak vypadl i on. Veverka: "Jéé ty si osel?“ Tulák: "Jo, ale ty si první osel."

Veverka: "Já chcu eště hrát, chci být oselice."

Smíšek: "Vy jste nejací agresoři jako!" Fox: "Zato ty si klidná jako beránek."


Na střediskové radě

Wesa: "Heh, to když nám na táboře vařil Maca, to bylo všecko tekuté, třeba z bramborového guláša byla bramborová polévka. To byl první rok a on se zeptal: Chcete něco na oběd? A my: Jasně, nalej nám to do petek."

Sam přišel s obálkou od E-ONu v ruce a ptal se Buby: "Bubo, co s tím budeme dělat?" Bubo: "Já nevím, myslím, že nic." Sam: "Hm, zahodíme to, však oni se ozvou kdyby to bylo aktuální. Tož já to roztrhám."

Sam: "Kdo si četl sobotní Mladou Frontu Dnes?" (nikdo se nepřihlásil) Já teda jo a narazil jsem tam na jednu nehoráznou věc týkající se táborů. Nějaký hygienik chce, aby se prostor v áčkách (podsadové stany) zvětšil o půl metra. takže místo dvou budou třeba dvou a půl metrové stany, to je neuvěřitelné, úplná blbost s takovou to můžeme pak zabalit." Bufi: "Vymýšlejí jen blbosti a nepotřebné věci, neuvěřitelné." Sam: "Snad to nikdy nevyjde v platnost, čekají se bouřlivé reakce." Fero: "No ještěže po nás nechtějí splachovací záchody na táboře!" Bufi: "Nóó, ále to vystrčíš zadek, konvou ti ho pak spláchnou a je to splachovací."

Jedná se ohledně hlídání klubovny. Sam: "Bufi, ty si doma?" Bufi: "Já nevím, my tam asi na táboře zůstaneme déle. Místo 27.7. přijedeme až třeba 3.8. My ani totiž nevíme, kdo nám ten tábor v Tatrách zbourá. Na stavění jsem si sehnal odchovance, ale na zboření nikdo, všichni rodiče ochotní jak..."


Z jedné hry šestky Dráčat

Tuto hru jistě znáte, jedná se o psaní slov dle instrukcí na papír a poté se ten papír přehne apošle dalšímu po levici. Otázky: kdo, co dělal, s kým, kde atd. Některé povedené zveřejňujeme (Je to pouze dětská fantazie):

*Kočka s klíčem mají rande v Americe v osm kvůli hádce.

*Bobule s Barčou skákají v polelnici v nekonečnu kvůli Elišce.

*Šiška s rodinou prdí v kostele v 8:59 kvůli broučkovi.

*Bubák u javora v 1:00 h. s prasečíkem čuchali tam, protože si prdli.

*Papír u popelnice v 7:00 s Máničkou vraždili se pro slepičí kvoč.

*Gazela s jabloní zpívají na stromě o půl 6 kvůli stromu.

*Světluška s kopřivou hubují na Mar"z"u ve 12:00 hodin kvůli smradu v pekle.



Při hře s rodiči

Veverka na členy: "Tak co myslíte, jaké jídlo nemají rádi vaše maminky či tatínkové? Tomi, co myslíš, které jídlo nejí a nemá rád tvůj taťka?" Tomášek K: "Já nevím, ale paní učitelka říká, že koprovku".



Perličky z tábora 2010

Vyráběli jsme si mayské šaty. Nejprve jsme je batikovaly a poté byla možnost si je dozdobit kousky kůží. Veverka: "Na ty šaty si pak můžete našít i kůži. Kůži vám dám, mám ji v sáčku." Bobr: "Hm, instantní kůže ze sáčku."

Smíšek a Ozzák mají službu. Ozzák sedí a Smíšek pracuje. Veverka: "Typická česká domácnost, chlap leží a žena pracuje." Fox: "Néé, chlap sa dívá na fotbal!"

V táborové kuchyni. Bobr: "Ráďo, taká velká cibula?" Radim: "No a?, Šak sa to sní!" Bobr: "Cibula je jen na chuť, né aby sas jí nažral!"

Hra s azimutem

Veverka: "Doufám, že se Franta neztratí!" Štupl: "Chudák Franta, ani jsem sa s ním nestačil rozlúčit." (Franta moc neumí azimut)

Hrajeme hru - Na co myslím

Někdo řekl: "Je to z papíru?" Veverka: "Ano, je to z papíru." Ihned vzápětí Míša: "Je to skleněné?"

Na táboře před nástupem s vlajkou. Veverka: "Nástup uděláme potom, ne?" Tom: "A neuděláme ho teď? Kovaříček je ještě čistý."

Kovařík: "Nevím, na co mně mamka dala gel, když sa kúpu v potoku a nevím na co mně mamka dala plavky, když jich nemožu nájít!"

Kovaříček: "Já jsem si mydlo ani nebral, mám sprchový gel. Já si tým umývám vlasy a aj tým peru."

Veverka: "Štuple, si moje třetí pravá ruka."

Štupl na Chřestýše: "Na co si sem neseš ešus? To ti ten kabanos, co se bude za chvílí jíst, máme rozmixovat?"

Veverce spadla pasta na zuby: "Štuple, prosím zvedni mně tu pastu." Štupl: "Có, jakou pastu? Ta je jako moje. No a jaká to je?“ Veverka: "Signal herbal." Štupl: "Aha, ta není moje. Tak to mně vypadla jinde."

Ze hry Duševní gymnastika, za úkol bylo doplnit příslušnou osobu, aby vytvořila pár.

Ren a Hlen (správně je Ren a Stimpy)

Křemílek a Rákosníček (správně je Křemílek a Vochomůrka)

Radůz a Barča (správně je Radůz a Mahulena)

Ren a Remus (správně je Ren a Stimpy)

Pepek námořník a Pluto (správně je Pepek námořník a Olive)



Na schůzce

Smíšek měla připravenou hru s názvem Bez noh. Dvojici členů svázala různými končetiny k sobě a poté se dvojice stmelily do jednoho týmu. Jejich úkolem bylo dostat se co nejrychleji z místa na místo a být rychlejší než tým soupeřů. Tulák pozoroval a řekl: "Týjo, oni majú snad všechno svázané, vypadá to jak siamské morčata."

Štupl: "Práce, no nikdo mě to neřekl. Jo práce, to je to, proti čemu mě v dětství očkovali."

Veverka: "Filipe, nedělej to s tou uzlovačkou (Tulák s ní mlátil o stůl) „Važ si majetku!" Fox: "Jo, Filipe, to bolí aj tu uzlovačku, aj ten stůl!"

Skládali jsme parník z papíru. Tulák popoháněl Veverku, protože se zakecávala a byla nejpomalejší. V dalším kole skládání byla ale nejrychlejší. Veverka: "Já su první, heh!" Tulák: "Jo si první, ale máš to hnusné."

Na skautské akci

Jeden tatínek z oddílu přišel přispět na sbírku, kde se jako výraz díků dávaly buchty. Přispěl papírovou bankovkou a vzal si jeden vdoleček a řekl: "Tak to je můj nejdražší vdoleček v životě."

K ochutnání na sbírkové akci byla semínková buchta, přišel tatínek co se příjmením jmenuje Špaček a řekl: "Copak je to za buchtu?" Pírko: "To je semínková, ochutnajte, je dobrá." Pan Špaček: "Tak já si vezmu, to vypadá jako ptačí zob, pro nás špačky dobré!"

Ke každé buchtě nebo zákusku jsme psali cedulku s jejím názvem. Jeden zákusek jsme pojmenovali společensky unavená višeň. Fox: "A jak se táto jmenuje?" (ukázal na ni) Tom: "Dal bych tam ožralá višeň, ale tak to tam napsat nemožu, co by si lidé řekli." Fox: "A co tam chceš napsat? Tom: "Třeba, společensky unavená višeň."



Na střediskovém sněmu

Bufi: "Co se na kraji dohodne, tím jste zavázáni, to musíte pak přednést a stát si za tím a né, že ste tam došli chrápat!" Tavi: "No, na krajském sněmu je hotový guláš." Sam: "Tam je guláš až nakonec."

Zaškrtáváme jména ve volebním lístku (volíme funkcionáře střediska, Tavi nemusí být na volební listině volen, je tam ze své funkce automaticky). Tavi: „Prosím škrtejte Hrabec (všichni se víceméně známe přezdívkami) a možete aj toho Jaroslava. A toho prosím můžete škrtnout dvakrát.“

Vhazujeme volební lístky do truhličky. Na odklápěcím víku je uvnitř zrcadlo. Bubo: „A to zrcadlo je tam proč?" Sam: „To je tam proto, abyste věděli, zda si to tam opravdu hodíte." Bubo: „Tož než to tam hodím, tak se před tím zrcadlem upravím a je to.“

Probíhá debata na téma skautské kroje. Bufi: „Já navrhuju, aby kluci měli kroj v gaťách a k tomu měli opasek!" Tavi: „Nad padesát let, kroj z gatí ven. Tam už ten opasek stejně není vidět!"

Šeďa: „Mně se třeba nelíbí, jak ten kroj začíná být přeplácaný. Třeba ty barevné krystaly - to je divné.“ Bufi: „Šedi, když sa podíváš na světový skauting, tak tam to chodí aj s pětašedesáti nášivkami na šerpě a visí jim to... aby to bylo vidět, tak mosíja mět narostené břucho!"


Uzel volal na děcka: „Děcka, kdo ještě není zaregistrovaný? Tak pojďte se registrovat!“ Fox dodal: „Diskvalifikace zdarma, registrace za poplatek!“

Na střediskové radě

Fido: „V kolik končí ten okresní sněm?" Bufi: „Podle toho, jak sa tam budeme handrkovat. Možná to bude aj s obědem, aj s večeřú!" Sam: „Nestraš ho."

Bufi: „Já sem si myslel, že to ten Čečmen pošle na střediskový mail, jak sme sa domlúvili. Místo toho nám tam kdejaký dacan z Izraela posílá spamy, ale že by to tam místo toho raději ten Čečmen poslal, to né!“

Kiwi vysvětluje pojetí rádcovského kurzu, který se má na středisku konat. Povídala, že po každé přednášce bude na to přednášené téma debata. Že by rádcové utvořili týmy a pak by na to téma debatovali, vymýšleli. Do toho skočí Bufi a povídá: „Tož mudrlantů bude dost, ale rádců, to nevím!"

Sam: „Odjezd autobusu bude od zimního stadionu." Plavec: „A co třeba od Interpsaru?" Sam: „To jako proč? To by nám tam třeba nasedali ti kupující?"


V autě

Pan Borýsek nás vezl svým osobním autem do Uherského Hradiště, odkud se mělo pokračovat do Valašských Klobouk na Jarmek. Tulák: „Foxu, někde uprostřed je pás!" Fox: „Zatím nic nevidím!" Tulák: „Pořádně sa podívaj." Fox: „Jo, už ho vidím, ale je nějaký malý." Pan Borýsek: „Tak sa mu budeš muset přizpůsobit!"

Veverka: „Myslíte si, že termoponožky vám dají nějaké teplo?" Tulák: „A jo." Smíšek: „Určitě!" Veverka: „No nevím, když je to termovietnam, tak to fakt nevím." Smíšek: „Hah, jo nó."

Zvoní Samův mobilní telefon (cvrlikání ptáčků). Smíšek: „To je hezké!" Fox: „Hlavně v lese by to bylo hezké, nápadné!"

Návštěva Mikuláše v klubovně

Mikuláš čte ze své knihy jména dětí a ke každému něco řekne. Mikuláš: „A je tady Kovařík? Á, tam je, už ho vidím. Prý se Kovařík velmi polepšil s chozením včas na schůzky. Už mu ty hodiny nedělají problémy..." Kovařík: „Mě hodiny stejně nezajímajú!"

Svůj „prodejní stůl“ s vánočními ozdobami, který představovala lavička s opěrátkem z naší klubovny, jsme měli umístěný na hluckém náměstí poblíž několika obchodů. Veverka: „Hmm, tady nám dělá konkurenci mleté maso.“ (blízko nás bylo na ceduli napsáno: mleté maso 44,80 Kč; poblíž stojící lidé se dívali na tu ceduli a nás si moc nevšímali). Tom: „Připíšeme před tu čtyřicet čtverku ještě jedničku a bude."



Na schůzce

Hrajeme hru, která má několik kol, u pátého kola Veverka řekla: "Do pětice všeho konec."

Fox nám ukazoval svou pasovou fotku na svůj první občanský průkaz. Všichni jsme se podívali. Smíšek: "Foxu, pěkná fotka, kde si se nechal vyfotit?" Fox: "V Hradišti." Veverka: "Jo, pekná fotka, zato já vypadám na té své jak vyskenovaná bárbie." Smíšek se smíchem: "Jak vypadá vyskenovaná barbie?" Veverka: "No tak já na té fotce, jaksi leská, vyskenovaný obličej no."

Na schůzce se bavíme o tom, jak se chováme v různých společenstvích, zda jsme pořád stejní, nebo své chování měníme atd. Přišla debata o tom co je asertivní chování. Poté jsme se vrhli na jednu hru, ve které se někomu nedařilo, byl už poté trošku mírně nervní. Někdo prohlásil: "To je nasertivní chování."

Procvičujeme si znalost rostlin. Smíškovi to moc nešlo. Veverka: "Tohle je na to, abyste si procvičili rostlinky na závod, tam to bude třeba, musíte je znát." Smíšek, která byla na závodě: "Ale já sem to nechala na druhé polovičce."

Hrajeme hru tzv. hledání nalezišť nerostných surovin (je to hra na papíru se souřadnicemi, háči hádají souřadice, kde mohou být schovány nerostné suroviny a kde nic není tam vedoucí říká slovo nic). Smíšek: "H1?" Veverka: "Nic." Smíšek: "Prostě hov*o". Fox: "Cože? Ho*o?. To je za kolik, to je bio!"


Smíšek na vlčata a světlušky: "Jmenujte co nejvíce zvířat na M, na které si vzpomenete. Začínáme teď!" Natálka: "Motýl." Alešek: "Mravenec" Linda: "Medvěd." Basťa: "Mamka."

Hrajeme hru kdo sebere vyšší číslo. Kartička má takovou bodovou hodnotu, jaké je číslo. Bastík přinese dvojku a zeptá se Smíška: "Smíšku, za kolik bodů je dvojka?"

Bobr: "To bych chtěl vidět co čteš ty Ozzáku." Ozzák: "Hm, no tak technické parametry k dvdčku." Střiháme krepový papír na části. Fox neví jak velké ty kusy mají být, zeptá se: "Jak velké mají být ty kusy?" Veverka: "Udělej je velké, jak můj monitor." (ukazuje na displej mobilu)

Veverka:"Óóó, jaké bratrské dělení." (Fox a Smíšek dělili čokoládu na pět dílů plus další)Fox: "No jasně, každému pět a nám dva."

Bobr: "Ryby se sází, šak ano." Smíšek. "Ryby se sází." (pousmívá se) Bobr na Veverku: "Bára říkala, že prý tři semínka kapra." Veverka (směje se): "Tři semínka kapra a pak třeba tři bobule štiky né." Smíšek: "Štika je z cibulky." Veverka: "Anebo tři bobule lína..." Štupl:"Lín je z oddenku." Veverka: "Tohle je jaká rostlina?" Tulák: To jeeeeeeeee kopřiva!" Veverka: "A jaká?" Tulák: "Pichlavá." Veverka: "Ne, dvoudomá."

Veverka: "Tohle je?" (na obrázku byl sokol) Ozvalo se: "Nóóóó tén kosol, teda sokol."



Na závodě

Veverka: "Tý jo, já mám tak mokré boty a je mi v nich už dost velká zima. Měla bych si jich i naimpregnovat, aby do nich tak nezatěkalo. Hej čím? Možno i Indulonou né?" Štupl: "No stejně sprej nebo Indulona, to je to samé, to ti zteče, to je jedno fakt." Do toho vpadne Tom a rázně řekně: "Doporučuju Herkules."

Tříkrálová sbírka - byli jsme účastníky

Tulák: "Proč ideme po prostředku silnice?" Fox: "Protože sme králové."



Na táboře

Fox: "Kdo chce chleba, ať si ještě vezme, já už si sedám."

Natka spadla u potoka. Chřestýš byl u ní a řekl jí: "Naty, dej mi nohu, dej mi ruku, vytáhnu tě."

Barča:"Basťo, nemusíš sa furt omlúvat, říkat pardon." Basťa: "Ale musíém, když si prdnu tak to smrdí."

Byla prohlídka stanů. zastavili jsme se u Kovaříkového. Fox: "taky mně to tu připadá takový chaos." Kovařík: "To mně nevadí, my se v tom vyznáme."

Naty: "Já mám na noze od něčeho křídlo, to je hnus." Veverka:"To není hnus, to je příroda."

veverka u snídaně četla složení coop perníku. Tom jej zrovna snídal. Veverka:moc, éček, i íček. Vyskytla se tam sója i med v tom výčtu surovin. Tom:"Už nečti co jím. No jo, ale když je tam sója a med, tak je to zdravé."

Chřestýš: "Jitko, já ti přečtu složení brambůrek." veverka: "Dobře, já ti pak schválím." Čte. Veverka: "To už bych nejedla, proč dávají do brambůrek oxid křemičitý a droždí?" Tom: "Aby tam toho bylo víc."

Veverka: ůKdo by mohl Natce a Basťovi půjči známku na dopis? Bylo by to pěkné." Kovařík se hlásí: "Já bych mohl, mám jich více, ale vlastně nemohl, já jich mám vlastně slepené k sobě."

Veverka: "Tome, ty rači nic neříkaj, bude ti další rok třicet a toto děláš jako malý." Tom: "Tobě už také néni osmnáct."

Při kontrole a bodování stanů se vždy vytvořil kolem bodovaného stanu a těch, kteří stan bodovali, hlouček lidí, kteří do bodování kybicovali. Tom při hodnocení: "Tady je špatně napnutý stan, to by mohlo uletět. A další do toho nekecajú, zvláště ne tuláci." (myšleno na Tuláka)

Ráno při pohledu na stožár, na kterém místo vlajky visely trenýrky Pavel řekl: "Trenky hlídáme líp jak vlajku." Při kontrole stanů všichni bodující i s těmi, kteří byli bodovaní, nalezli do Kovaříčkového a Honzového stanu. Tom: "To tam nalezli všichni?" Fox: "To je jak volba prezidenta." Veverka: "Už někoho zvolili?" Ze stanu se ozval Kovaříčkův hlas: " Už běžte pryč, našlapali jste nám na koberec!" Veverka: "Cože? Oni tam majů koberec?" Tulák: "Jo, z krabice." Ze stanu se ozve Kovařík: "Už vás sem příště nepustíme!"

Opět u Kovaříkova stanu. Kontrolu stanů prováděl Basťa. Kovařík: "Ten stan je čistý, tam nic nebude!" Basťa vleze do stanu a ozývá se: "Papírek, papírek, papírek, papírek,..."

Při bodování někdo říká: "Hani, mohla bys podat rozinky. Tom je na sladké odborník." (jako úplatek za více bodů) Tom na to: "Neboj, sáček po sobě ukludím."



Na střediskové radě

Samova perla: „Já co si jediné pamatuju ze svatby: měl sem hlad.“

Došlo i na chystané závody. Sam: "V kolik tam máme dojet, v propozicích není vůbec uvedeno." Bufi: "Možeme tam dojet, třeba ve tři a rovnou si stoupnout na stupně vítězů."

Špak přišel na radu a řekl: „Jé, akorát bude sedm hodin a su tu.“ Fera: „Už je pozdě.“ Sam: „Máš půlhodiny zpoždění.“

Bufi si dal do čaje cukr. Lord na to: „Jakmile sladíš, to je jed, brrr.“ Bufi: „Jéjda, sladit? To je jediná radost na tomto světě.“

Bufi zapisoval spotřebovanou elektriku na Hutích (středisková základna) řekl: „ Zapisoval sem včera elektriku a 90 kw. Hoši co jste dělali? Kdo tam byl?“ Fido: „Já ne.“ Sam: „To je jedno. Za oddíl zodpovídá vedoucí (smál se). Bufi: „Jak tam Fido néni, vždycky se rozšúpnú.“

Bubo: „Pohněme! Začněme, ať tu nejsem dlúho nebo tu usnu.“ Bufi: „Dneska tu dlúho nemožem byt, do osmi maximálně. Pak tu bude několik pěkných holek.“ Bubo: „Cože a kdo?!“ (rozzářil se)

Sam: „Fero, dáme ti zatu známku peníze.“ Fero: „Já ještě na známku mám, já mám peněz dost. Zvednú nám zas důchody, tche.“

Sam: „A kdopak by ten dopis napsal. Něco musíme…“ Bufi: „Já sa z toho vyzúvám, já bych byl nervní při první větě.“



Na výpravě

Vlčata a světlušky měly sepsat strašidelnou povídku. Poté jejich dílka četl Fox. Po přečtení Kovařičkového díla prohlásil: "Kovaříčku, ten pravopis je strašidelnější než příběh! Všecky i špatně!"



Básničky z vánočního setkání 18.12.2011

Slova: Svojsík, batoh, přátelství, citron, putování, stan, ešus, rajče, smích, ponožka, prd, sto.

    Svojsík, Svojsík batoh nosí,
    má rád zpěv kosí.
    Přátelství a putování
    zamiloval si znenadání.
    Rajče, ešus, citron si vzal
    a s radostí notoval. Nesmí
    chybět ponožka, hle, tu leze
    stonožka.
    Nesmí chybět smích,
    když všichni běhají po lesích.
    Sto let dlouhá doba je, skauting
    v česku se raduje.


    Jednou řek si Svojsík bratr,
    ten můj batoh ten je naprd.
    Sbalil citron, ešus, stan a rajče
    putování, že hned začne.
    Za smíchem a za přátelstvím,
    vyšli jsme hned s ránem,
    s ponožkami po sto metrech
    tvrdými jak kámen.


Skautská

    Ze stanu leze STO - nožka,
    omyl, skautská ponožka.
    Ta je ale jetá, škube
    sebou jako sjetá.
    A ten ešus támhle
    v rohu,položený na batohu,
    zaschlé rajče v něm vyčistíme
    citronem.
    Všude vůkol samý smích, my skauti,
    že jsme v nesnázích?
    NE! Putování po lesích, je lepší
    než-li úklid a sezení v pantoflích.
    Ať si říká, kdo chce, co chce.
    Budujeme přátelství.
    Ať je na nás Svojsík hrd, i když
    ponožka ze začátku básně,
    smrdí jako prd.


, Perličky z tábora Vřesovice 2012

Pavel nesl plynový vařič a prohlásil: „Kdybyste chtěli někdo něco uvařit, tu je vařič.“ Tom na to: „A kama sa tam pichá dřevo?“

První den večer Smíšek, Tulák a Fox si povídají ve stanu. Rozevře se plachta a Tom strčí hlavu do stanu s otázkou: „Také vám ve stanu chybí čokoládový minibar, nebo sa jedná o závadu jenom u nás ve stanu?“

Pavel ukázal na kanistr s vodou a řekl: „Tady je voda z Věstonic. Kdo chce být tlustý jak věstonická Venuše, může se napít.“ Tom: „Já to idu vyzkůšat!“ Veverka: „Tome, nikam nechoď, nechci z Tebe mít Venuši!“

Jedna ze záchodu Fox: „Byl sem na záchodě a na zadek si mně sedla mucha a já jsem sa polekal, co to je!“

Výmluva na koupání Tom: „Do sprchy nejdu, je tam voda!“

Jednou z důležitých činností po příjezdu na tábořiště je obnovení hygienických podmínek tábora. K nim patří i mytí záchodových prkýnek. Nenašel se nikdo, tak to opět zbylo na Toma. Tom: „Proč bych to měl dělat zase já? Příští rok už to ale dělat nebudu!“ Fox: „Příští rok už nemusíš. Budeme na Smraďavce, tam záchody olizujů veverky.“ Smíšek: "Veverko? Ty na Smraďavce olizuješ záchody?"

V rámci jedné hry V rámci hry s názvem „Na co myslím?“ Veverka v duchu myslela na nějakou věc kolem sebe a ostatní měli pomocí otázek uhodnout, na co myslí. Někdo se zeptal: „A je to kuchyňská potřeba?“ Veverka: „Ano!“ Nato ze sebe vyhrkl Ríša: „Jídelna!“

Smíšek: „Bude sváča?“ Veverka: „Šak jedlas před hodinů.“ Smíšek: „Já mám už zase hlad.“

V rámci jedné hry Veverka: „Řekněte rybu na F!“ Fox: „Filé.“

Kikina místo zkratky „atd.“ řekla: „Á té dé.“

Barča uvedla: „Nespisovní chování.“

Fox při krájení cibule: „To dénko sa umývá, nebo sa nechává zaschnůt?“

Na táboře soutěžily dvě království proti sobě. Jedno z nich zatím ještě nemělo vymyšlené svoje jméno. Nakreslili si erb, ve kterém byla velká studna a pod ní hromádka od krtka. Tulák: „Tak si vymyslete název třeba podle něčeho, co máte v erbu.“ Tom se podíval na erb s krtičincem a řekl: „Hlavně né krteček!“

Veverka: „Je potřeba z plotny odnést ten čaj v hrnci, já bych to sama neunesla.“ Fox: „Pavle, ideme na to?“ Pavel: „Jo jdeme.“ Veverka: „Hlavně sa neopařte!“ Tom: „Opařte sa navzájem!“ Veverka: „No Tome, to je nepříjemné přát, nevím co bys dělal ty.“ Tom: „Dělal bych nový čaj.“

Veverka o čaji: „Už sem to chutila, ale nemá to chuť.“

Na večeři byla sladká rýže. Veverka: A kdo už to nebude moct sňést, može to jít vysypat do blutjamy (odpadová jáma)!“ Tom, který má rád sladká jídla, na to řekl: „A nebo do našeho stanu.“ Fox doplnil: „Ale pokud sa vám to podaří vysypat.“ Rýžová kaše byla totiž hustá.

Fox chce otisknou na list papíru (královskou listinu) pečeť, tak nějakou shání. Podívá se na polici, kde jsou položené nějaké pečetě, které jsme den předtím vyrobili. Fox: „Alespoň moja pečeť by tu měla byt.“ Veverka: „Tak tam nějaků vem, jen když tak neco obtiskneme!“ Fox vytáhne jednu pečeť z hromádky: „Co tato?“ Veverka: „Tato né!“ Fox vytáhne a ukáže jinou: „Tuto nikdo nepoužívá.“ Veverka: „A co je na ní vyryté za písmenko?“ Fox: „Nic, jen díra.“

Návštěva s buchtou Přijel k nám na návštěvu Zbyněk a přivezl perník, který se cestou trochu rozdrobil. Fox: „Tome, je tu buchta! Zdravé zobání - prach z buchet!“

Invalidé Hráli jsme i s rodiči hru na špitál, kdy se soutěžící losem rozdělí na ranhojiče a markytánky (ošetřují) a na nemocné (ti jsou ošetřováni). Některá z žen prohlásila: „Podívajte sa, jak to vyšlo. Všeci chlapi sú invalidé!“

Opět při hře na špitál, kdy někdo z nemocných nemohl jíst vlastníma rukama. Pírko na Zuzku (obě byly markytánky): „No podívaj, jaký tu má od vajíčka zaprasený rukáv!“ A ukazuje na rukáv dotyčného nemocného. Zuzka: „To mu nevadí, on je slepý.“

Fox si v roli krále brkl. Veverka: „Uah.“ Fox: „No co, jako král mám na to právo.“ Terka si nese v tašce do spíže sladkosti. Veverka: „Nevím, kam to ale, Teri, dáme. Je to tu už plné, nevím co ti rodiče blázní.“ Pavel, který stojí opodál: „Nemají ani čas to jíst, když pořád běhají.“ Tom doplní diskusi: „Tak budeme zbytek týdňa vařit enom ze sladkostí.“

Tulák při skládání zkoušky Tři orlí pera nesměl dvacet čtyři hodin promluvit. Při bodování stanů v tento den Tulák boduje. Fox: „Viděl sem, jak Tulák NEMLUVÍ!“

U nástupu se Veverka ptá: „Z čeho máte radost? Tome, můžeš povědět?“ Tom neodpovídá. Smíšek se na něj podívá a chce mu napovědět: „Z toho, že je plná spíž, néé?“ Tom: „Z toho mám spíš smutek, protože to néni moje.“

Z živého vysílání OndraH do živého radiovysílání vymyslel reklamní slogan: „Naše pračka Zanussi, ta vám prádlo zahnusí!“

Ali (Lišák) u mluvených zpráv o počasí: “Ráno bylo chladno, odpoledne pěkně a večer bude dobře.“

Při jedné z her píšeme na kartičky jména hor. Tom se chce u slova „Lysá hora“ ujistit: „Lysá hora se píše s tvrdým Y, že?“ Všichni přítomní: „Jo, je to s tvrdým Y.“ Veverka: „Šak znáte vyjmenované slova – hy chy ky ry ly sy ny. Je tam tvrdé.“

Byl vyhlášen mor a všichni v táboře jsou nakaženi. Úkolem bylo přinést určité oblečení, které se mělo poté spálit. Tulák přinesl ponožky (smradlavé) a dával je na obličej králi Foxoslavovi. Král Foxoslav: „Fuj!“ Tulák: „Nakazíme krále!“ Fox: „Král nemůže být nakažen, má... (přemýšlel) milosrdenství od Boha.“

Nad táborovým karnevalovým plakátem. Smíšek ukazuje Veverce na jednu z namalovaných postav. Smíšek: „Dívaj, bude tam aj indián s afrem.“ Veverka: „Cóóó? Linda s hafanem?“ (špatně slyšela)

Hra otázky. Veverka: Moc toho tady nahlas neříkajte, někdo má uši nebo oči.“ Tom: „A nekdo má obojí.“

Při nácviku první pomoci jeden z nás předstíral, že mu něco je, praštil sebou o zem a ostatní mu měli správně poskytnout první pomoc. Veverka: „Neproplésknutí nepomohlo, co teď?“ Kdosi: „Zkontrolujeme dutina ústní.“ Provedli. Veverka: „Tak, tam je to v pořádku, co dál?“ Tom: „Zkontrolujeme druhou dutinu.“

Svatební dar Hanička předává novomanželům svůj svatební dar a povídá: „Tady je kytka a ten šnek, co jsem dál měla, zdrhl.“ Byl to vskutku rychlík.

Veverka na Smíška u svatební hostiny: „Ještě si nevyhlásila to, cos chtěla. “Smíšek: „Jo, už idu.“ Tom prohodí: „To teď bude: A vylosujeme toho, kdo to všechno zaplatí.“ (myslel svatební hodinu)

Barča nese půjčený improvizovaný závoj ze záclony a dává ho Veverce se slovy: „Jity, kam mám dát ten závoj?“ Veverka: „To je záclona, dáme ju zpátky na okno.“

Tom na Veverku: „Pošleme dneska děcka umyt, nebo si pořídíme nové?“ Kovařík vyvěšuje vlajku, která mu překvapivě sjíždí dolů. Veverka na něho ze zástupu sykne: „Nahoru!“ Kovařík: „To jede dolů!“

Tom si prohlížel táborovou kroniku a smutně prohodil: „Tak sa mně zdá, že sme sem přišli enom snídat, obědvat a večeřat.“


Z výpravy na Smíškovu chatu

Fox: Hej děcka, běžte zapálit ten čaj! (myslel oheň, aby mohl ohřít čaj)

Fox: Zamíchal sem vám do čaja nápoj lásky haha.
Všichni: Ach néé ale teď se nám anuluje bohatství a štěstí!
Smíšek: Já nebudu mět prachy.
Kořínek: Já nebudu mět štěstí...
Kovařík: Já sem nepil čaj...

Všichni čistí ohniště, přichází Kovařík: " Ježiš, tady sa moc pracuje." A odešel...

Ze schůzky:

Marek: My netaktizujem´, my jen přemýšlíme zároveň.


Počet návštěvníků:

Co nás čeká v prosinci

3.12 jarmark u tvrze
8.-9.12 Oddílová výprava Brno
17.12 Cesta pro Betlémské světlo
17.12 Vánoláš - setkání na středisku, divadelní pohádka
22.12 Vánoční oddílovka s rodiči
23.-24.12 Roznos Betlémského světla po městě


Nábor 2017
Nábor 2017

PF 2017

Jméno:

Heslo: