Při hře s rodiči

Veverka na členy: "Tak co myslíte, jaké jídlo nemají rádi vaše maminky či tatínkové? Tomi, co myslíš, které jídlo nejí a nemá rád tvůj taťka?" Tomášek K: "Já nevím, ale paní učitelka říká, že koprovku".


Perličky z tábora 2010

Vyráběli jsme si mayské šaty. Nejprve jsme je batikovaly a poté byla možnost si je dozdobit kousky kůží. Veverka: "Na ty šaty si pak můžete našít i kůži. Kůži vám dám, mám ji v sáčku." Bobr: "Hm, instantní kůže ze sáčku."

Smíšek a Ozzák mají službu. Ozzák sedí a Smíšek pracuje. Veverka: "Typická česká domácnost, chlap leží a žena pracuje." Fox: "Néé, chlap sa dívá na fotbal!"

V táborové kuchyni. Bobr: "Ráďo, taká velká cibula?" Radim: "No a?, Šak sa to sní!" Bobr: "Cibula je jen na chuť, né aby sas jí nažral!"

Hra s azimutem

Veverka: "Doufám, že se Franta neztratí!" Štupl: "Chudák Franta, ani jsem sa s ním nestačil rozlúčit." (Franta moc neumí azimut)

Hrajeme hru - Na co myslím

Někdo řekl: "Je to z papíru?" Veverka: "Ano, je to z papíru." Ihned vzápětí Míša: "Je to skleněné?"

Na táboře před nástupem s vlajkou. Veverka: "Nástup uděláme potom, ne?" Tom: "A neuděláme ho teď? Kovaříček je ještě čistý."

Kovařík: "Nevím, na co mně mamka dala gel, když sa kúpu v potoku a nevím na co mně mamka dala plavky, když jich nemožu nájít!"

Kovaříček: "Já jsem si mydlo ani nebral, mám sprchový gel. Já si tým umývám vlasy a aj tým peru."

Veverka: "Štuple, si moje třetí pravá ruka."

Štupl na Chřestýše: "Na co si sem neseš ešus? To ti ten kabanos, co se bude za chvílí jíst, máme rozmixovat?"

Veverce spadla pasta na zuby: "Štuple, prosím zvedni mně tu pastu." Štupl: "Có, jakou pastu? Ta je jako moje. No a jaká to je?“ Veverka: "Signal herbal." Štupl: "Aha, ta není moje. Tak to mně vypadla jinde."

Ze hry Duševní gymnastika, za úkol bylo doplnit příslušnou osobu, aby vytvořila pár.

Ren a Hlen (správně je Ren a Stimpy)

Křemílek a Rákosníček (správně je Křemílek a Vochomůrka)

Radůz a Barča (správně je Radůz a Mahulena)

Ren a Remus (správně je Ren a Stimpy)

Pepek námořník a Pluto (správně je Pepek námořník a Olive)


Na schůzce

Smíšek měla připravenou hru s názvem Bez noh. Dvojici členů svázala různými končetiny k sobě a poté se dvojice stmelily do jednoho týmu. Jejich úkolem bylo dostat se co nejrychleji z místa na místo a být rychlejší než tým soupeřů. Tulák pozoroval a řekl: "Týjo, oni majú snad všechno svázané, vypadá to jak siamské morčata."

Štupl: "Práce, no nikdo mě to neřekl. Jo práce, to je to, proti čemu mě v dětství očkovali."

Veverka: "Filipe, nedělej to s tou uzlovačkou (Tulák s ní mlátil o stůl) „Važ si majetku!" Fox: "Jo, Filipe, to bolí aj tu uzlovačku, aj ten stůl!"

Skládali jsme parník z papíru. Tulák popoháněl Veverku, protože se zakecávala a byla nejpomalejší. V dalším kole skládání byla ale nejrychlejší. Veverka: "Já su první, heh!" Tulák: "Jo si první, ale máš to hnusné."

Na skautské akci

Jeden tatínek z oddílu přišel přispět na sbírku, kde se jako výraz díků dávaly buchty. Přispěl papírovou bankovkou a vzal si jeden vdoleček a řekl: "Tak to je můj nejdražší vdoleček v životě."

K ochutnání na sbírkové akci byla semínková buchta, přišel tatínek co se příjmením jmenuje Špaček a řekl: "Copak je to za buchtu?" Pírko: "To je semínková, ochutnajte, je dobrá." Pan Špaček: "Tak já si vezmu, to vypadá jako ptačí zob, pro nás špačky dobré!"

Ke každé buchtě nebo zákusku jsme psali cedulku s jejím názvem. Jeden zákusek jsme pojmenovali společensky unavená višeň. Fox: "A jak se táto jmenuje?" (ukázal na ni) Tom: "Dal bych tam ožralá višeň, ale tak to tam napsat nemožu, co by si lidé řekli." Fox: "A co tam chceš napsat? Tom: "Třeba, společensky unavená višeň."


Na střediskovém sněmu

Bufi: "Co se na kraji dohodne, tím jste zavázáni, to musíte pak přednést a stát si za tím a né, že ste tam došli chrápat!" Tavi: "No, na krajském sněmu je hotový guláš." Sam: "Tam je guláš až nakonec."

Zaškrtáváme jména ve volebním lístku (volíme funkcionáře střediska, Tavi nemusí být na volební listině volen, je tam ze své funkce automaticky). Tavi: „Prosím škrtejte Hrabec (všichni se víceméně známe přezdívkami) a možete aj toho Jaroslava. A toho prosím můžete škrtnout dvakrát.“

Vhazujeme volební lístky do truhličky. Na odklápěcím víku je uvnitř zrcadlo. Bubo: „A to zrcadlo je tam proč?" Sam: „To je tam proto, abyste věděli, zda si to tam opravdu hodíte." Bubo: „Tož než to tam hodím, tak se před tím zrcadlem upravím a je to.“

Probíhá debata na téma skautské kroje. Bufi: „Já navrhuju, aby kluci měli kroj v gaťách a k tomu měli opasek!" Tavi: „Nad padesát let, kroj z gatí ven. Tam už ten opasek stejně není vidět!"

Šeďa: „Mně se třeba nelíbí, jak ten kroj začíná být přeplácaný. Třeba ty barevné krystaly - to je divné.“ Bufi: „Šedi, když sa podíváš na světový skauting, tak tam to chodí aj s pětašedesáti nášivkami na šerpě a visí jim to... aby to bylo vidět, tak mosíja mět narostené břucho!"


Uzel volal na děcka: „Děcka, kdo ještě není zaregistrovaný? Tak pojďte se registrovat!“ Fox dodal: „Diskvalifikace zdarma, registrace za poplatek!“

Na střediskové radě

Fido: „V kolik končí ten okresní sněm?" Bufi: „Podle toho, jak sa tam budeme handrkovat. Možná to bude aj s obědem, aj s večeřú!" Sam: „Nestraš ho."

Bufi: „Já sem si myslel, že to ten Čečmen pošle na střediskový mail, jak sme sa domlúvili. Místo toho nám tam kdejaký dacan z Izraela posílá spamy, ale že by to tam místo toho raději ten Čečmen poslal, to né!“

Kiwi vysvětluje pojetí rádcovského kurzu, který se má na středisku konat. Povídala, že po každé přednášce bude na to přednášené téma debata. Že by rádcové utvořili týmy a pak by na to téma debatovali, vymýšleli. Do toho skočí Bufi a povídá: „Tož mudrlantů bude dost, ale rádců, to nevím!"

Sam: „Odjezd autobusu bude od zimního stadionu." Plavec: „A co třeba od Interpsaru?" Sam: „To jako proč? To by nám tam třeba nasedali ti kupující?"


V autě

Pan Borýsek nás vezl svým osobním autem do Uherského Hradiště, odkud se mělo pokračovat do Valašských Klobouk na Jarmek. Tulák: „Foxu, někde uprostřed je pás!" Fox: „Zatím nic nevidím!" Tulák: „Pořádně sa podívaj." Fox: „Jo, už ho vidím, ale je nějaký malý." Pan Borýsek: „Tak sa mu budeš muset přizpůsobit!"

Veverka: „Myslíte si, že termoponožky vám dají nějaké teplo?" Tulák: „A jo." Smíšek: „Určitě!" Veverka: „No nevím, když je to termovietnam, tak to fakt nevím." Smíšek: „Hah, jo nó."

Zvoní Samův mobilní telefon (cvrlikání ptáčků). Smíšek: „To je hezké!" Fox: „Hlavně v lese by to bylo hezké, nápadné!"

Návštěva Mikuláše v klubovně

Mikuláš čte ze své knihy jména dětí a ke každému něco řekne. Mikuláš: „A je tady Kovařík? Á, tam je, už ho vidím. Prý se Kovařík velmi polepšil s chozením včas na schůzky. Už mu ty hodiny nedělají problémy..." Kovařík: „Mě hodiny stejně nezajímajú!"

Svůj „prodejní stůl“ s vánočními ozdobami, který představovala lavička s opěrátkem z naší klubovny, jsme měli umístěný na hluckém náměstí poblíž několika obchodů. Veverka: „Hmm, tady nám dělá konkurenci mleté maso.“ (blízko nás bylo na ceduli napsáno: mleté maso 44,80 Kč; poblíž stojící lidé se dívali na tu ceduli a nás si moc nevšímali). Tom: „Připíšeme před tu čtyřicet čtverku ještě jedničku a bude."


Na schůzce

Hrajeme hru, která má několik kol, u pátého kola Veverka řekla: "Do pětice všeho konec."

Fox nám ukazoval svou pasovou fotku na svůj první občanský průkaz. Všichni jsme se podívali. Smíšek: "Foxu, pěkná fotka, kde si se nechal vyfotit?" Fox: "V Hradišti." Veverka: "Jo, pekná fotka, zato já vypadám na té své jak vyskenovaná bárbie." Smíšek se smíchem: "Jak vypadá vyskenovaná barbie?" Veverka: "No tak já na té fotce, jaksi leská, vyskenovaný obličej no."

Na schůzce se bavíme o tom, jak se chováme v různých společenstvích, zda jsme pořád stejní, nebo své chování měníme atd. Přišla debata o tom co je asertivní chování. Poté jsme se vrhli na jednu hru, ve které se někomu nedařilo, byl už poté trošku mírně nervní. Někdo prohlásil: "To je nasertivní chování."

Procvičujeme si znalost rostlin. Smíškovi to moc nešlo. Veverka: "Tohle je na to, abyste si procvičili rostlinky na závod, tam to bude třeba, musíte je znát." Smíšek, která byla na závodě: "Ale já sem to nechala na druhé polovičce."

Hrajeme hru tzv. hledání nalezišť nerostných surovin (je to hra na papíru se souřadnicemi, háči hádají souřadice, kde mohou být schovány nerostné suroviny a kde nic není tam vedoucí říká slovo nic). Smíšek: "H1?" Veverka: "Nic." Smíšek: "Prostě hov*o". Fox: "Cože? Ho*o?. To je za kolik, to je bio!"


Smíšek na vlčata a světlušky: "Jmenujte co nejvíce zvířat na M, na které si vzpomenete. Začínáme teď!" Natálka: "Motýl." Alešek: "Mravenec" Linda: "Medvěd." Basťa: "Mamka."

Hrajeme hru kdo sebere vyšší číslo. Kartička má takovou bodovou hodnotu, jaké je číslo. Bastík přinese dvojku a zeptá se Smíška: "Smíšku, za kolik bodů je dvojka?"

Bobr: "To bych chtěl vidět co čteš ty Ozzáku." Ozzák: "Hm, no tak technické parametry k dvdčku." Střiháme krepový papír na části. Fox neví jak velké ty kusy mají být, zeptá se: "Jak velké mají být ty kusy?" Veverka: "Udělej je velké, jak můj monitor." (ukazuje na displej mobilu)

Veverka:"Óóó, jaké bratrské dělení." (Fox a Smíšek dělili čokoládu na pět dílů plus další)Fox: "No jasně, každému pět a nám dva."

Bobr: "Ryby se sází, šak ano." Smíšek. "Ryby se sází." (pousmívá se) Bobr na Veverku: "Bára říkala, že prý tři semínka kapra." Veverka (směje se): "Tři semínka kapra a pak třeba tři bobule štiky né." Smíšek: "Štika je z cibulky." Veverka: "Anebo tři bobule lína..." Štupl:"Lín je z oddenku." Veverka: "Tohle je jaká rostlina?" Tulák: To jeeeeeeeee kopřiva!" Veverka: "A jaká?" Tulák: "Pichlavá." Veverka: "Ne, dvoudomá."

Veverka: "Tohle je?" (na obrázku byl sokol) Ozvalo se: "Nóóóó tén kosol, teda sokol."