Tradičně v lednu pořádá náš oddíl karneval pro děti a rodiče z našeho města. Když jsem se dívala do oddílové fotogalerie, tak jsem shlédla první fotky z pořádaného karnevalu z roku 2009. Troufám si říci, že se oddíl podílel na karnevalu ještě dříve. Když ale budeme vycházet z předloženého data, máme za sebou 9 karnevalů. Je to neuvěřitelné. Nejkrásnější je to, že tento karneval pořádají mladí lidé. Přípravě věnují svůj čas, obětavost, snahu… Jen tak, aby se ti, co přijdou mohli poradovat, bavit, aby ten svět byl alespoň v tu chvíli krásnější. Ne, není to nadnesené, je to hluboký fakt, který je vždy přítomen. Jinak to není možné.

Letos jsme vymysleli téma na motivy Pohádky o Honzovi. Nevím zda Honza byl hloupý, ač to v našem karnevalovém příběhu párkrát zaznělo. aAe také vím, že to byl dobrák a zachránil princezny od jejich zakletí, které ho se dopustily svojí hloupostí a leností.

Karnevalové přípravy začínají nějaký měsíc před jeho termínem.  Je toho dost, co musíme předem zařídit. Letos se nám podařilo jít v sobotu odpoledne před karnevalem zdobit sál a tím jsme si ušetřili shon, který většinou bývá nejvíce v neděli. V neděli dopoledne jsme dozdobili poslední část, nafoukli balonky, nainstalovali kulisy, domotaly zbytek tomboly. A dozkoušeli scénář. Dost jsme se u to všeho smáli a dělali si legraci.

Po obědě jsme už jen zkoušeli a vyčkávali jsme, kolik dětí přijde. Málo nepřišlo a moc také ne. Nám to ale stačilo.  Činnosti bylo dost. U vchodu příchozí uvítali dvě kočky Máďa a Eliška. Všem rozdávali  pohádkovou visačku a také číslo pro štěstí rodičům – do pohádkového kvízu.

Karneval začal o 15 minut později. Je to tradice, protože se chodí pozdě. Měli jsme nachystáno několik scének, které dávaly dohromady pohádku o Honzovi. Děti se staly jeho součástí. Pomáhaly Honzovi plnit úkoly. Nakonec vše dobře dopadlo. Honza sehnal všechny požadované předměty, které mu pomohly zlomit zakletí princezen, které snědly očarované jablka ze své hlouposti a neposlušnosti. Myslím, že jsme se dobře bavili všichni. V zákulisí bylo stále živo a veselo. Letos jsme si nějaké scény i natočili. Až budeme staří a bude záznam existovat, věřím, že se budeme, jak se říká, až za "břicha popadat". Nějaké menší kiksy se staly, ale s tím se počítá, je to tradice. Přidal se k nám i Michal od Pírka a ten se stal našim kulisákem a oponářem. Bavilo ho to, jiskřil radostí.

Karneval dobře dopadl. Tombola se prodala celá, někdo nám byl vyjádřit spokojenost a pochvalu. Za to děkujeme.

Ještě nás ale čekalo jedno malé překvapení v podobě návštěvy Lukáška a jeho rodiny. Lukáškovi jsme předávali vydělané peníze z jarmarku, jako dar. Lukášek právě bojuje s těžkou nemocí a my se mu rozhodli pomoci. Lukášek má 6 let. Peníze jsem mu předávala já s několika větami za všechny, kteří se kolem mě semkli. Já se málem třásla, protože vím, že ta jeho nemoc není vůbec snadná. Z Lukáška ale vyzařovala síla. A my mu tolik fandíme. Měl radost a jeho rodiče také. Asi nečekali, kolik nás bude a kolik mladých lidí, kteří se takto rozhodli. Bylo to neuvěřitelně krásné. Celá atmosféra se mi hluboko vryla pod kůži a já jsem najednou vnímala, že se mého srdce dotkly srdce všech, kteří kolem mě stáli. Myslím, že na toto nezapomenu…

Byl to prostě krásný konec letošního karnevalu. Všem bratrům a sestrám z oddílu, kteří se na něm podíleli moc a moc děkuji. Víte…. Poděkování také patří těm, kteří se věnovali věci do tomboly: rodiče a členové oddílu, p. Zuzaně Guryčové, p. Jitce Kovářové a p. Ivetě Mátlové. Také děkujeme za návštěvu panu starostovi M. Križanovi.

Když se spojí síly vzniká velmi hodnotné dílo… :-)

 

Veverka