Ačkoliv se tato společná každoroční akce střediska nemůže zdát ničím vyjímečná, ona letos byla, ale to je vlastně každý rok, hlavně pro ty, kteří umí hledat i v okamžiku pomíjivém velké „kouzlo“ života. Je krásné když se každoročně naše středisko setkává na tzv. jamboree.

Všechny generace skautů, rodičů, přátel… Program vesměs bývá stejný, mění se jen obsah, to co chtějí oddíly ukázat (program Kytička pro maminky) nebo hry a dovednosti, které v rámci Masterova memoriálu, Samův guláš také není zřejmě každý rok stejný, ale stejně dobrý.

Jamboree se koná každoročně v květnu kolem svátku matek. Začíná volnými hrami po celém areálu střediskové klubovny, poté se přejde k tzv. Masterově memoriálu, který se koná v arboretu. Všichni účastníci se rozdělí na tři týmy: junioři, senioři (rodiče či 18+) a geronti (oldskauti asi nad 60 let). Soutěží se v kvízových otázkách, které často bývají záludné. Celý tým se musí vzájemně shodnout na jedné správné odpovědi a jeden zástupce pak zvedne cedulku s písmenem, které značí onu správnou odpověď. A druhou část Masterova memoriálu tvoří dovednostní soutěže. Letos byl Masterův memoriál velmi napínavý, jásalo se, tleskalo. Co více říci. Po tomto memoriálu následuje program s názvem Kytička pro maminky. Oddíly mají možnost potěšit maminky a nejen je krátkým vystoupením ze života oddílové činnosti.

Letos vystupovalo pět oddílu. I ná oddíl si nachystal drobné vystoupení, ač se jej účastnilo jen vedení a Ztrava, tak to bylo fajn. Obecenstvo jsme potěšili. Smích byl slyšet snad pořád. Měli jsme nachystané tzv. oddílové perličky. Více vám prozradí následující sepsaný úvodník pro letošní vystoupení našeho oddílu na jamboree: „Tato hrstka nás, která stojí kolem mě po mé levici a pravici, by se s vámi nyní chtěla podělit, troufám si říci, o humorné okamžiky z naší oddílové činnosti. Jedná se o tzv. oddílové perličky, tedy vtipné hlášky, které skutečně členům vyjely z pusy a někdo z nás je několik let, když byl schopen, sepisoval. Každá perlička je jedna vzpomínka na jisté místo, čas a na konkrétního člověka. Tyto perličky mají pro náš oddíl nesmírnou cenu.“

Chci moc poděkovat Smíškovi, Foxovi, Vítkovi, Ztravě, že na jamboree byli a prezentovali oddíl. Bylo to s vámi moc fajn:). Jakmile vystoupily všechny přítomné oddíly, šlo se na večeři. Tradiční Samův guláš, který vaří vůdce střediska Sam se svou ženou Evou v polní kuchyni. Kdo si vystál řadu, mohl pak v klidu povečeřet ještě za svitu slunce a krásném cvrlikání ptáků. Odpoledne se již přehouplo k večer a s ním se také pomalu blížil konec jamboree. Jamboree končívá slavnostním ohněm, který zapalují dva vybraní skauti. K tomu hraje i kapela v čele s Lordem a Bufim. Je krásné znovu slyšet praskat oheň a dívat se na tmavnoucí nebe, kde se slunce ukládá ke spánku.

Já si letos z jamboree odnáším krásné vzpomínky na mnoho okamžiků. Velmi silným okamžikem byl fakt, že rádcové našeho oddílu jsou věrní a odhodlaní. Že jsme i vzhledem k tomu, že jsme neměli na jamboree vesměs žádné členy, vystoupili. A také si vždy vzpomenu na to, jak světlušky a vlčata objímají v rámci svého vystoupení „staré stromy“ - geronty, kteří tohle vůbec nečekali. Byli myslím velmi šťastní, snažila jsem se tohle rychle zachytit foťákem.

Příští rok nazdar.

Veverka