Březnová výprava nás zavedla do období 30. leté války. Sraz jsme měli u klubovny ve tři hodiny odpoledne. Sešlo se nás hodně: Žíža, Ztrava, Honza, Zuzka, Ondrák, Míša, B.P., Terka, Terka, Ríša, Zuzka, Liška, Smíšek, Veverka, Pírko, Tulák, Fox, Víťa.

„Výpravu“ jsme zahájili oddílovým pokřikem a seznamovací hrou, ve které jsme si s každým desátým podáním ruky vyměnili sirku. Kdo měl po časovém limitu hry co nejméně sirek v ruce, vyhrál. Byla u toho sranda, každý se sirek chtěl zbavit co nejdříve. Nebylo to ale tak snadné, protože musel počítat podávání rukou. Občas to bylo fakt na palici. Po ukončení této hry, šly Ztrava a Žíža hrát na hřiště s menšími bratry a sestrami hrát hry, zatímco vedení se stramlilo v klubovně do „historických“ kostýmů. Hodně jsme se smáli, malovali si kníry pod nos. Třešničkou na dortu byl okamžik, kdy Tulák vytáhl své palné (napodobeniny)zbraně a poté jsme již šli zahrát scénku, jak stavové vyhodili místodržící z oken Pražského hradu. My jsme vyhazovali Tuláka. Tím pro nás začala 30. letá válka.

Členové se rozdělili na dvě historické skupiny: katolíci a protestanti. Ty mezi s sebou bojovaly. Nejprve si hodily kostkou, posunuly se na mapě. Byl jim vysvětlen bitevní úkol, který plnily a po splnění jim byla dána šifra. Vyluštěná šifra je dovedla na místo, kde byla schována kořist. Skupina, která přišla rychleji, si mohla vzít měšec, ve kterém byla větší kořist – peníze. Boje byly velmi drsné, nikdo se jen tak nechtěl vzdát! Celkem se mezi dvěma skupinami odehrálo devět bitev a z těch vyšel jako jediný vítěz. Byla to skupina katolíků. Nashromáždila největší kořist. Tato skupina si odnesla také menší sladkou odměnu - truhlici bonbonů, se kterou se pěkně rozdělila i se skupinou, která prohrála.

V klubovně se spalo ze sobotní noci na neděli. Večer se hrály společenské hry a dívalo se na kreslenu pohádku. Ráno si vojáci museli po rozcvičce najít svou kořist – snídani. Všichni se ji snažili intenzivně hledat, poněvadž měli hlad. Šťastně svou snídani našli a mohli se pustit do její přípravy. Výprava končila až v jedenáct hodin dopoledne. Před klubovnu jsme po jejím ukončení ještě zvládli udělat společné foto a rozdat generálské hvězdy, teda upomínkovou kartičku. Tak zase příště! Děkuji všem kteří pomáhali.

Veverka