Víte čím se vyznačuje skaut? Tím, že si umí opravdu poradit kdykoliv a kdekoliv. A my jsme si tento víkend (nejen) tohle zase připomněli. Náš oddíl pořádal karneval. Nic zvláštního již 9 krásných let. Tématem karnevalu byli indiáni a banditi na motivy příběhů o Vinnetuovi a Old Shatterhandovi. Na přípravách strávíme čas nejen přímo na place.

Patří k tomu shánění tomboly, výroba kostýmů, psaní scénáře, hledání hudby, tvorba plakátků, následné věšení ozdob v sále, nošení stolů mezi sály, zaobstarat informační média, motání lístků… Dá to dost práce. V sobotu, den před karnevalem, jsme byli na setkání oddílových rad a poté co jsme přijeli, jsme měli necelé 3 hodiny pauzy k následnému setkání se na hlucké tvrzi a zdobení sálů. Odcházeli jsme o půl desáté večer a to jsme zdaleka neměli se vším hotovo. Obětavost je velká, to si člověk nejvíce uvědomí za čas, kdy pomine nával stresu nebo zaměřenost na to, aby se program karnevalu odvíjel dobře.

V neděli dopoledne jsme šli dokončit výzdobu a hlavně odnést stoly, protože nám v tom bránila např. oslava, která se konala vedle nebo poté nějaká pěvecká zkouška. Jsme skauti, tak jsem to zvládli. Zvládáme to se svou vlastní otevřeností pro ochotu a obětavostí, dřinou. O tom také ten skauting je. Pracovat na sobě.

Vše jsme zvládli, když zase bylo moc hodin, na oběd jsme odcházeli o půl jedné a opět za hodinu jsme se měli sejít a nazkoušet si scénář a zajet do klubovny pro zbytek věcí. Nevím jak to děláme, ale já věřím, že je v tom vždy něco Vyššího, co nedovedeme pochopit.

Karneval začal o 15 minut později, jelikož ještě o půl 3tí v sále nebylo mnoho příchozích. Čekali jsme. Při zahájení vjel do sálu Vinnetou na svém koni a táhl ho jeho bílý bratr Old Shatterhand. Nevím, zda bylo v sále úsměvné pozdvižení, jelikož jsem čekala s bandity před sálem, protože jsme měli přijít do sálu po Vinnetuovi. Myslím si ale, že celý karneval byla z našeho pohledu velká sranda. :-) O kiksy nebylo nouze, ale brali jsme je vážně s humorem. My jsme si karneval užili a děti také. Tomu věřím, samy se nám o tom sdělovaly na pódiu, kam jsme je pozvali podle druhu masek, které mají na sobě. Všechny masky byly moc krásné a snažily se spolupracovat. Bavily je hry, sběr bonbonů a některé i tanec. Pro rodiče jsme nachystali drobný kvíz. Rodiče měli čísla a podle těchto čísel jsme je losovali. Kdo měl odvahu přišel, pokud odpověděl správně, dostal sladkou odměnu. Otázky byly s indiánskou tématikou. Př. Co je vigvam, kdo poprvé nazval indiány, indiány nebo kdo napsal knihu příběhů o Vínnetuovi a Old Shatterhandovi… Rodiče byli odvážní, ne všichni, ale radost nám udělali. Vzpomínám na jednoho veselého tatínka, který dobře popsal jak vypadá vigvam nebo na tatínka, kterému manželka z pozadu napovídala. Jedno tělo, jedna duše, tak to má být…

Letos na karnevale chyběla obsluha šatny, protože na Lenku přišla nemoc. Co nechybělo byla skromnější tombola. Myslím, že každý si na karnevale našel to své, co jej potěšilo. Po ukončení karnevalu nezbývalo než dobře uklidit. Tím to ale nekončí, karnevalový tým se setká k povídání si u dobrého jídla, za odměnu. :) Tak díky všem, kteří se na karnevalu podíleli: Liška, Smíšek, Pírko, Žíža, Ztrava, Hanča, Vítek, Tulák, Uzel, Fox. Poděkování patří všem ochotným rodičům a členům, kteří přinesli tombolu a také Sportovní hale, která nám rovněž darovala dárky do tomboly. Za rok zase znovu.-)

Veverka