Dne 4. prosince se konal opět po roce ve Valašských Kloboukách tradiční valašský jarmek. Letos jsme vyrazili ve větším počtu – Tulák, Fox, Smíšek, Veverka, Lukášek, Basťa a Ondra s příbuznými a Tom a jeho sourozenci Klárka a Petr.

Škoda, že nás nebylo více, nikomu se asi velice nechtělo (ale kdo ví), možná škoda. Tento jarmek je opravdu pěkný a každý si tam snad najde své. Ochutná nějaké druhy pokrmů, shlédne tradiční řemesla na živo, může si zazpívat i zatančit s dechovkou, podívat se a pohladit si některé živé tvory – ovce nebo koně, zakoupit ručně vyráběné dárečky pro své blízké, přispět ekologické organizaci na udržování přírody anebo se nechat unést čertem do pekel.

Z Hluku nás do Uherské Hradiště, odkud byl v 7:45 hodin odjezd od zimního stadionu, vezl pan Borýsek. Přijeli jsme včas, ale ještě u parkoviště nikdo nebyl. Chvíli jsme byli na rozpacích, zda jsme tu na tomto parkovišti dobře, ale vtom se objevil Sam – náš vedoucí střediska a bylo po nich. Za moment přijel autobus a my do něj nastoupili. Byla v něm nehorázná zima a to po celou dobu naší hodinové jízdy do Klobouk. Sice jsme neumrzli, ale nic příjemného to nebylo. Mnohé velmi zábly nohy, byť měli na sobě dvoje ponožky.

V Kloboukách jsme byli kolem deváté hodiny. Každý se rozešel jinam. Skauti z Hluku chodili se skauty z Hradiště, vlčata se svými rodiči. Každý měl individuální program. O půl druhé byl plánován odjezd, abychom my Hlučané stihli přijít na autobus, který odjížděl do Hluku v 15:40 hodin z autobusového nádraží v Uherském Hradišti. Nazpět jsme odvoz domluvený neměli. Podle ohlasů se jarmek líbil až na tu tuhou zimu. Každý si něco malinkého odvezl domů, byly to jen drobnosti na památku. Smíšek od Toma a Veverky dostala sluníčko z vizovického těsta, jelikož slavila svátek, bylo Barbory. Udělali jí velkou radost, oči jí jiskřily štěstím. Domů jsme se vrátili ve čtyři hodiny odpoledne. Mnozí z nás se šli rovnou naložit do teplé vody do vany.