V krásnou listopadovou neděli jsme se my skauti a jedno vlče a jeho maminka vydali na výpravu do pevnosti Olomouc (fort Eburum). Z Hluku jsme vyrazili auty našich ochotných rodičů (odvezli nás p. Pijáčková, p. Hrubý) do Uherského Hradiště na vlakové nádraží. Z Hradiště jsme jeli vlakem až do Olomouce. Cesta byla poměrně časově krátká, i když ta vzdálenost zas tak krátká nebyla.

Thor Jakmile jsme vystoupili z vlaku a dostali jsme se před nádraží, dala všem Veverka bojové úkoly. Rozdělili jsme se na dvě, téměř vyrovnané skupiny, které měly mezi sebou troška soupeřit. Každá skupina dostala několik obálek a vyslechla si Veverčin komentář. Hra spočívala v tom, abychom našli co nejvíce zadaných památek v mapě, odpověděli na otázky, které nám Veverka připravila na zvláštní lejstro (odpovědi na ně jsme našli na pamětních deskách na památkách) a do 12:00 hodin jsme se se vším všudy měli dostavit pod olomoucký orloj. V další z obálek byla první pomoc, kdyby se náhodou někdo ztratil. V poslední obálce na nás čekaly šifry, po jejichž rozluštění jsme přišli na konkrétní památku, poněvadž ty památky v mapě byly poškrtány tak, abychom téměř nic nemohli přečíst.

Thor Hra to byla vskutku zajímavá. Kdo neměl smysl pro orientaci, ten se potácel s menšími problémy. Ovšem v Olomouci (jeho středu i kolem něj) se nedá ztratit. Smyslem této hry bylo získat zajímavé poznatky o olomouckých památkách, procvičit si schopnost orientace v neznámém prostředí a všímavosti. Jedné skupině se dařilo lépe než té druhé, ale nakonec se všichni dobádali k nějakým výsledkům a hlavně je to bavilo. Někteří vychytrálci se zašli poptat do místního informačního centra. A informační centrum poctili svou návštěvou dokonce několikrát.

Asi největší záhadou této hry byly bonusové otázky a bonusový obrázek. Úkolem bylo určit, kdo nebo co se na něm děje. Děj na obrázku, se opravdu stal. A tak se skauti/ky museli ptát místních občanů nebo turistů, ale žádný z nich to nevěděl. Věděli to až v informačním centru a jeden mladý historik, který procházel náměstím. Ten jim to řekl lépe, než v IC.

Konec hry byl naplánován přesně na dvanáctou hodinu. V tu dobu se totiž na Horním náměstí v Olomouci rozezní a rozpohybuje místní orloj. Nakonec jsme po sečtení všech bodů vyhlásili výsledky. Vítězem se stala skupinka ve složení Tulák, Alešek a Viki. Na druhém místě pak byli Ozzák, Kika a Chřestýš. Vítězové si odnesli sladkou odměnu - dva balíčky velmi dobrých Haribo pěnových bonbonů. Tyto balíčky si nenechala vítězná skupina jen pro sebe, ale rozdělila se úplně se všemi. Bylo to od nich velmi hezké a skautské.

Thor

Na koneci našeho pobytu v tomto hezkém městě jsme si udělali menší prohlídku zajímavých míst. Shlédli jsme například kostel sv. Michala v Olomouci a jeho bývalé "pohanské jezírko", kousek kláštera, Korunní pevnůstku, barokní kostel sv. Kateřiny. Dozvěděli jsme se dosti zajímavostí, které nám Veverka u památek povídala. Mnohokrát nás nechávala hádat a o to to bylo zajímavější. Kdo měl pět bodů po všech jejích otázkách, mohl vyhrát ještě jednu odměnu. Podařilo se to Tulákovi, jenže jsme byli z Hariba bonbonů dost přeslazení, a tak z té odměny sešlo. Možná někdy příště. Skromnost se vyplatí. Výprava byla fajn, škoda že někteří další skauti nejeli. Snad příště.