Léta Páně 2. července roku 2010

Smutně píšu tyto řádky, protože jsou pro letošní rok téměř poslední. Sice nás čeká ještě jedna velká plavba (v srpnu), ale všechno, co na ní zažijeme, se sem stejně nevleze.

Inu, poslední plavba započala v 18:30 hodin s mírným zpožděním, protože jsme čekali, než se sejde téměř celá naše oddílová posádka. Nejprve jsme se museli nalodit. Vor není příliš velký, a tak jsme se naloďovali načtyřikrát. Nalodilo se nás velmi mnoho, a tak jsme s radostí odpluli na jeden tajemný ostrov, který nám měl odkrýt tajemství a vydat poklad, který měl být ukryt v jeskyni.

Šlo nám to báječně, byl vidět zápal a nadšení, slyšet upřímný smích... Jakmile jsme dopluli na tajemný ostrov, čekala nás na pobřeží pletená truhlice a v ní tři záhadné předměty. Truhlici jsme okamžitě otevřeli a hádali jsme co je v ní, abychom věděli co nás může dále potkat anebo co nám může poodhalit cestu k pokladu. V truhlici se skrýval dřevěno-skleněný hlavolam, opasek a klíč. Někteří si mysleli, že je to třeba vodítko, něco z kovu (hlavolam) atd. Dosti jsme se nasmáli, ale víme, že tyto předměty nebylo jen tak jednoduché rozpoznat... Pokud jsme uhádli alespoň jednu věc, mohli jsme se vydat dále na cestu k pokladu. To už jsme stáli před jeskyní, kde jsme si všimli nějakých škrábanic na zdi. Mysleli jsme si, že je budeme potřebovat třeba k otevření zakódované truhlice a tak jsme si řekli, že si těch škrábanic zapamatujeme co nejvíce.

Všichni jsme se velmi snažili a podávali maximálně vizuální výkony :-). Úkolem, abychom opět postoupili dále k pokladu, bylo si zapamatovat deset škrábanic. Všem se to samozřejmě povedlo :-). Vstoupili jsme tedy do jeskyně, po několika metrech jsme narazili na mnoho rozházených předmětů. Předměty si velmi podobaly těm, které jsme našli u pobřeží. Tyto rozházené předměty jsme raději sesbírali, poněvadž jsme opravdu netušili, co se nám bude a nebude hodit. Ti nejrychlejší si jich odnesli nejvíce. Pomalu se blížil konec naší cesty. V jeskynní místnosti, která se nacházela blízko té, ve které byla truhlice s pokladem, jsme objevili zrcadlo poznání. Pokud se někdo do něj podívá, uvidí vše - jaký je, co má rád a co ne a nemusí to nikomu ani říkat. Snažili jsme se tedy poznat navzájem, především rodinné týmy. "Děti" i rodiče si tipovali, co mají a co nemají rádi (sport, oblíbený tv program, barvu, zmrzlinu, co nakupují, čeho se bojí, co rádi pijí...). Před zrcadlem poznání, jsme se snad všichni asi nejvíce pobavili :-).

Poté jsme se vypravili již rovnou k pokladu. Našli jsme černou truhlici. Mnozí si mysleli, že jsou v ní zlaté boty, když je to poklad, ale byl to omyl. Truhlici otevřela Magdalenka. Nacházelo se v ní spousty zlatých bonbonků ;-). Pak přišla slavnostní chvíle - vyhlašování výsledků oddílového bodování. Někdo ani nevěřil, že se tak dobře umístil - usuzuji dle vyjevených obličejů. Bylo to jedno velké překvapení. Každý si něco hezkého i dobrého odnesl. Poté jsme si opekli špekáčky, chvíli si ještě povídali a pomalu se rozcházeli domů. Byl to jednoduše krásný a příjemně strávený večer se všemi, kteří tam mohli přijít. Příští rok opět na viděnou :-)

W.K.