Družinové schůzky se konají jedenkrát za týden. Schází se na nich parta skautů a skautek (mladší bráchové a sestřičky mají schůzky šestek). Schůzka je zahájena družinovým pokřikem, který patří mezi skautské rituály a dodává partě společného ducha. Poté se už vše odvíjí dle připraveného programu, které se různí. Program vymýšlí rádce družiny, ostatní mohou ale rovněž "přispět". Nejsme pasivní. Program je zaměřen na získání znalostí a dovedností, které stanovuje skautská stezka (základní kostra programu). Najdeme zde oblasti kulturní, duchovní, sportovní, praktické. Můžu jmenovat například oblast mezilidských vztahů, komunikace, příběhy našeho světa, hodnota přírody, pobyt v přírodě, moje svědomí atd. Vše co děláme, děláme hrou a skautskou metodou. Samozřejmě, že celou schůzku "imrvére" neprohrajeme, také si povídáme, plánujeme, čteme, přemýšlíme, občas něco vyrábíme... Z každé schůzky si člen musí něco nového odnést, pokud ovšem sám chce. Ve skautském věku je to již na jeho volbě.

Včera jsme se jako obvykle sešli v klubovně, zahájili schůzku pokřikem, zahráli jsme si naši nástěnnou hru Plavba voru Kon-Tiki a poté jsme šli ven. Na hřišti jsme na stromy zavěsili lano, aby bylo připraveno na ringo a poté jsme se pořádně vyřádili ve hře vodní bitva. Do ešusů, které jsme rozmístili po hřisti jsme nalili vodu, každý dostal injekční stříkačku a šlo se do bitvy. Každý hrál sám za sebe, cílem bylo někomu z nás zmáčet tričko. A že se to dařilo :-D. Nejhůře asi dopadla Veverka, na tu měli nejvíce zpadeno. Mohla z oblečení ždímat vodu. Udýchaní jsme si poté sesedli kolem kruhu na trávu, kde byla připravena další hra, tentkrát odpočinková - na znalosti turistických, topoznaček, uzlů, morseovy abecedy. V prostřed kruhu byla krabice. Každý hráč dostal přesně poskládanou hromádku se značkami k tomu příslušný počet dřívek (tolik, kolik bylo papírků), abecedou a k tomu jednu uzlovačku. Rádce družiny, jakmile hra začala, vykřikl název značky či písmena v abecedě, uzly a hráči to měli okamžitě najít v hromadě lístků, ale nesměli si tu hromádku rozkládat na zem, jakmile potřebnou značku našli, vhodili ji do krabice. Kdo byl poslední odevzdával své dřívko prvnímu a i ten kdo vhodil špatnou značku či udělal špatný uzel, odevzdával dřívko prvnímu. Cílem bylo nasbírat co nejvíce dřívek. Někomu se vedlo, jiný dřívka ztrácel, né že by neuměl, ale byl pomalejší. Vznikly i menší boje, kterým se dalo i smát :-D. Hlavními bojovníky byli Fox, Smišek a Štupl, kteří se prali o dřívka.

Poté jsme si ještě odpočinuli u hvězdné mapy, kterou rádce družiny namaloval pomocí teček na papír. Našim úkolem bylo z této směsice teček rozeznat nějaké souhvězdí. V družině Svišťů jsou opravdu šikovní skauti a skautka. Všechno určili správně. Nakonec jsme se ještě naučili několik letních souhvězdí. Možná se nám to bude hodit na letní tábor, kde budeme večer koukat na hvězdnou letní oblohu a kochat se tou krásou vesmírnou.

Poté si skauti vyslechli kratičký příběh k zamyšlení a dostali jsme k tou úkol. Úkol se týkal řešení kamarádských kofliktů v sedmi bodech. Dosti zajímavé. Ještě jsme pak debatovali na zadané otázky týkající se problémů. Měli jsme objasnit jejich řešení, klidnou cestou a i tak, abychom vyvázli neočernění.

Na závěr jsme si zahráli hru na zručnost a na úplný konec ringo, na které jsme se velmi těšili. Schůzku jsme ukončili oddílovými záležitostmi a pokřikem. Skauti a skautka vzali věci, které jsme si přinesli z klubovny nazpět a rozešli jsme se.

Nakonec tu máme jednu perličku. Smíškovi vyletělo z pusy slovo "vole" (ale nemyslela to zle!). Veverka nemá ráda, když se takovéto slova používají na skautských schůzkách, i když je to jen vole, a tak zvýšila hlas a řekla: "Vole? To si nechte na doma. Doma mamce či taťkovi také neříkáte vole né?" :-D Smíšek: "Ale jo, my si s mamkou tak někdy normálně mezi sebou říkáme vole." Veverka na to: "Hmmm, cože?" :-D Smíšek: "No ale já to myslela jen jako takto - ty vole divaj, šak aj mamka to tak někdy řekne." :-D Veverka: "Jasně, představte si pak tuto situaci: Smíšek vejde do autobusu, mamka jde za ní, Smíšek jde k řidiči, má jen 20 kč na cestu a řekne - dobrý den, Hradiště." Řidič: "Dobrý den, 24 korun!." Smíšek se otočí na mamku a řekne: "Ty vole, to stójí 24 korun!." Výbuch smíchu. A Fox dodal: "Ty vole, to stójí 24 korun, daj ně eště čtyři kachle." Opět výbuch smíchu :-D