V neděli 25. dubna se konala další oddílová schůzka, na které se sešla členská základna oddílu Kon-Tiki. Samozřejmě, že nedorazili všichni, což byla škoda, ale zároveň i jejich mínus. Přišli o hezkou oddílovou schůzku na téma "Putování svatého Jiří", který v sobotu 24. dubna slavil svůj svátek. Svatý Jiří je patronem všech skautů i skautek, a tak i proto jsme jeho příběh využili jako téma na oddílovou schůzku.

Oddílovou schůzku jsme zahájili oddílovým pokřikem, poté jsme si vyslechli příběh svatého Jiří. Trošku převyprávěný, ale určitě to neměnilo nic na tom, co se mělo následně dít. Pomyslně jsme se vydali na cestu přes čtyři země, které skrývaly nebezpečí, kterému jsme se měli vyhnout. Země se jmenovaly: Země, Voda, Vzduch a Oheň. V zemi zvané Země jsme se brodili bažinou. Abychom v ní neutonuli, nasadili jsme si kouzelné boty, kterými jsme tuto smrtelnou bažinu přešli! Svatý Jiří měl totiž brašnu a v ní "kouzelné" věci, které mu pomáhaly překonávat obtížné překážky.

Další zemí, do které se naše výprava za vysvobození princezny Cleolindy dostala, se jmenovala Voda. Doslechli jsme se, že se v této zemi ukrývá v jedné alchymistické kuchyni kouzelníka Čintorina jed, který dokáže zabít draka, jež strašil princeznu Cleolindu. Ovšem tento jed jsme získali až tehdy, když jsme si jeho potřebné množství nanosili do své nádoby. Kouzelník nám dal své nářadíčko, které jsme ještě nikdy neviděli. Museli jsme si s ním poradit. Mezi námi se našli i dva odvážlivci, kteří se tohoto jedu napili. Prý jim chutnal a nic se jim nestalo. Nakonec jsme zjistili, že to nebyl jed. Kouzelník nás napálil! On však rychle zmizel, a tak jsme mu nestačili vyhubovat.

Předposlední zemí, kterou jsme navštívili, byla země Vzduchu. Čekal nás přelet přes velehory. Z brašny jsme vytáhli létající koberec, na které jsme se přepravili do země Ohně. V zemi Ohně nás čekala černá jeskyně a v ní ukrytý magický pergamen, kterým jsme měli šanci draka očarovat.

Všude tma jako v pytli! Naštěstí nám opět pomohla kouzelná brašna, ze které jsme vytáhli svíčky. Svíčky nám posloužily jako světlo při hledání pergamenu. Výprava Rytířů kulatého stolu byla s pátráním rychlejší než výprava Holubářů a pokud se mýlím, oni mi to určitě prominou. Našli tedy pergamen. Posledním úkolem bylo čtení pergamenu na jeden nádech. Někomu se to podařilo přečíst celé, a tak jej získal. Ze země Ohně to byl jen krůček k hradu, který stál na vysoké skále. Úkolem výpravy bylo svou vlastní fyzickou, ale hlavně psychickou silou vyšplhat až do oken komnaty, kterou princezna Cleolinda obývala a unést ji. Tímto jsme ji osvobodili ze spárů rozhněvaného hladového draka. Její vysvobození nám přineslo i vnitřní úlevu v podobě meditace a následné obnovy skautského slibu.

Na závěr putování jsme si udělali oheň a opekli si své zásoby - klobásky, chleba, maršmeláky :-). Domů jsme odcházeli snad s pozitivními dojmy i novými předsevzetími... Další oddílová schůzka se zřejmě bude konat opět na konci měsíce května. Snad si milí členové (nejen z Hluku) najdete čas a přijdete. Je přece již krásně.

Oddílová schůzka se dle mého mínění vyvedla díky těm, kteří přišli, snaží se a pak to tak i vypadá! Skauting je naučil se na sobě pracovat, bojovat, vědět co je povinnost. Oddílová schůzka má jeden zásadní motiv - stmelovat oddíl, utužovat přátelství a samozřejmě něco skautovi/skautce, vlčeti/světlušce prostřednictvím skautské metodiky dát. Dalším důležitým prvkem skautingu jsou výpravy, o těch až jindy :-).

Veverka