Hned v půl jedné odpoledne jsme se sešli u klubovny, kde nám eskymácký náčelník Kataranga zanechal instrukce na cestu do jejich vesnice. Nejprve jsme museli najít několik lístků, na kterých byla napsána poloha a místo vesnice Inčučuna. Rozdělili jsme se na dvě skupiny - dva klany, které spolu celou dobu soupeřily. Každý klan měl zálusk na eskymácký poklad, a proto se praly hlava nehlava. Jakmile jsme lístky našli, ihned jsme se dali do luštění. Dověděli jsme se, že Inčučuna je na ostrově Greenland a že nás tam očekává ctihodný Kataranga. Inu, řádně vybavení do zimních podmínek jsme vyrazili na cestu. Cesta to byla zdlouhavá, mrzlo až praštilo. Jeden z členů každého klanu se moc dobře neoblekl, a tak úkolem ostatních bylo jej dobře a rychle obléci do co nejvíce vrstev svého oblečení. Pokud se jim na něj nepodařilo navléct alespoň tři vrstvy umřel by jim. Nestalo se tak :-) a mohli jsme pokračovat v cestě.

Kolem druhé hodiny odpolední jsme dorazili do vesnice Inčučuna. Eskymáci nás vítali radostí a ihned nás zapojili do jejich života. Nejprve nám ukázali předměty denní potřeby, my jsme je měli správně pojmenovat a pak si je i zapamatovat. Někomu to šlo dobře, jinému hůř. Poté nás náčelník vyzval k tomu, abychom šli s vesničany lovit ryby na Medvědí jezero. Vyjeli jsme s několika kánoemi a harpunami, abychom nalovili obživu na celý příští den. Byli jsme zdatní lovci, a tak jsme vesničanům pomohli.

Navečer našeho pobytu ve vesnici vyhlásil udatný Kataranga turnaj o nejrychlejšího eskymáka v skibobu. Každý se ho účastnil. Boj to byl ukrutný, snažili se všichni. Vyhrál ale jen jeden člen z obou klanů a odnesl si hnědého bůžka, kterému před odevzdáním výherci upadla hlava, ale i tak to nevadilo.

Po turnaji vznikla ve vesnici panika. Donesla se k nám zpráva, že se blíží sněžná bouře. Bouře je velké riziko, které dokáže odříznout vesnici od světa i na několik týdnů. V případě vesnice Inčučuna to bylo zlé znamení. Náčelník Kataranga vyhlásil stav nouze a požádal nás o pomoc. Pomáhali jsme z okolí vozit do vesnice zásoby. Bouře nebyla nikterak veliká, přišla v noci a po pár hodinách zase odešla. Ráno jsme se vydali zpět domů. Návštěva vesnice Inčučuny, eskymáků i Medvědího jezera bylo jedno velké dobrodružství.