Již po třetí jsme uspořádali skautskou cukrárnu. Tentokrát jsme ji dali název“sametová“, protože se konala  17. listopadu, tedy v den státního svátku. Sešli jsme se dřív, abychom mohli vše nachystat. Pomoci nám přišli skauti z družiny Svišťů. Společně jsme šlapali

Jako hodinky. Bylo velice pěkné, když jsme naše přípravy skončili před druhou hodinou. Mám dojem, že se pořádně ani nemuselo říkat, kdo co má dělat. :)

Kavárnu jsme otevřeli ve 14:00 hodin. U vstupu všechny hosty uvítala Ztrava a Hanča. Poté

Si již hosté mohli vybrat, kam zamíří. Rovnou do kavárny anebo shlédnout improvizovanou Galerii 89. Černobílé fotografie, visící  ve dvou řadách na provázku, zachycující listopadové události roku 1989. Ten, kdo chtěl si pak mohl u vstupu vzít i čajovou svíčku, kterou jsme chtěli večer symbolicky využít jako vzpomínku na slova v letáčcích, kterými se studenti zvali  před 30 lety k pochodu na památku Jana Opletala: „Vezměte s sebou květinu s svíčku.“ Tu květinu jsme měli přichystánu také. Byla to červenomodrá květina s kouskem trikolory. Tyhle květiny šil ve druhém sále tým „šiček“ Liška, Ivetka, Míša, Veverka. J Myslím, že nám to šlo dobře. Stihly jsme toho ušít, vyrobit dost a každý host i mohl dostat na oblečení. Jako vzpomínku. Kromě Galerie 89 čekalo na hosty to nejhlavnější – klidné posezení za jazzové hudby u domácích dezertů, jako byly dorty, koláče. Nechybělo ani pití v podobě biočajů, domácích sirupů, horké čokolády, kávy z pražírny či obyčejné vody s citronem a bylinkami.

Všechny hosty obsluhovali skauti, kterým to šlo. Učili s nebát a komunikovat, myslím, že to pro ně byla skvělá příležitost. Tulák s Beátou v kuchyňce za barem vařili kávu a myli nádobí o stošest. Smíšek a další se starali o dorty a koordinaci pikolíků. :)

V 17:11 hodin jsme se shromáždili  v kruhu  na nádvoří tvrze. Vzájemně jsme si rozsvítili čajovou svíčku a slovy jsme zavzpomínali  na to co je svoboda a zazpívali si státní hymnu. Byla to krásná chvíle, která nás mohla přimět uvažování nad jádrem svobody, která je svým způsobem také našim bohatstvím. Už matematik, filozof Blaire Pacal před více jak 350 lety vyslovil svoji myšlenku, že: „Pravý smysl bohatství tkví v tom, aby z něho bylo štědře rozdáváno. O to jsme se po celou dobu kavárny snažili i my.

Od 17:15 se také konala přednáška br. B.P. o jeho prázdninové cestě na letošní skautské světové setkání, nebo-li jamboree v USA. Bylo prima slyšet, že to byl úžasný zážitek. B.P také přinesl a ukázku spoustu věcí, které na jamboree směnil. Jeho přenáška byla pro něj prvním veřejným vystoupením. V oddíle jsme ho často podporovali, aby vystoupil a dodávali jsme mu také odvahu. Měl to hezky přichystáno. Po skončení jsme ještě společně uklízeli si, poděkovali a zmizeli za tmy do domovů. Všem, kteří se podíleli na přípravách této kavárny patří upřímný dík. Všem kteří do kavárny přišli také patří upřímný dík. Kavárny byla krásná. Stálo za to ji udělat.

 

Veverka