Naše lednová výprava začala v sobotu ráno srazem v klubovně. Přivítali jsme se, zahájili výpravu oddílovým pokřikem a věnovali se připraveným aktivitám. Nejprve venku, abychom vymrzli, a užili se venkovní prostředí. Jedna hra s míčem, druhá na spolupráci. A nakonec jsme si dali hecovní běh na kolik metrů. Králem se stal B.P. Ten předběhl i svoji rádkyni Ztravu, která se se všemi sázela.

V klubovně jsme se zahřáli čajem, který byl pro nás připraven, a dali jsme se do výroby oddílového kalendáře. Každý vyrobil jednu stránku, tedy jeden měsíc. Už nám tento originální kalendář visí v klubovně. Má svoji duši, stopu každého z nás a to je nej. Jakmile jsme domalovali kalendář, dali jsme se společně do přípravy oběda. Špagety s rajčatovou omáčkou. Oběd jsme si vychutnali a mnozí by si dali ještě. Bylo toho tak nějak akorát. Po obědě jsme uklidili a s Veverkou jsme měli ještě program o tom, jak důležité jsou dobré činy bez toho, aniž bych se ohlížel na to, zda mě někdo nějakým způsobem odsoudí, protože… Příkladem nám v této aktivitě na zamyšlení dlouholetý skautský vůdce a spisovatel – Jaroslav Foglar. Může nám být příkladem toho, že sám sebe vydával, aby druzí mohli mít užitek. Tvořil, sloužil, aniž by za to něco očekával. A jak to dopadlo? Jeho činnost upřímně nesla ovoce.

Po druhé hodině jsme se již vydali na zimní stadion zabruslit si. Tam se také všem líbilo. Kdo neuměl tak nějak dobře bruslit nebo přinejmenším nějak dobře pomáhali ti, co již bruslit uměli. Tato pomoc byla hezká. Po hodině možného bruslení jsme se zase vydali zpět do Hluku na klubovnu. Ještě jsme měli chvíli a hráli jsme deskové hry. Nakonec jsme vše uklidili, ukončili výpravu vzájemným bratrským potřesením levice a vydali se k domovům.

 

Veverka