V pátek jsme měli první novoroční oddílovku. V naší celoroční hře nás čekala těžká doba. Léta 1948 – 1958. Oddílovku, v ne tak hojném počtu, ale na druhou stranu bylo prima, že

přišli, jsme zahájili pokřikem. Oddílovku vedla Ztrava.  Na zahřátí jsme si zahráli hru šneka.

Byla u toho pěkná sranda i napětí. Hráli jsme na dva týmy a každý se měl posouvat jedním pohybem kupředu. Snažili jsme se všichni, to bylo ruchu. Pak jsme byli uvedení do této

Doby Veverkou, která vytáhla rudý šátek, prohlásila, že nastal puč, který provedla komunistická strana a doba se velmi změnila. Oslovování soudruhu, soudružko, cenzura, uzavřené hranice, soudní procesy… Co povídat. My si zkusili aktivitu, která byla postavena na reáliích – jaké to je, když se žáci základních škol zapojí do likvidace knih. Knihu jsme trhali na kousky a kousíčky. Pak jsme ty drobky počítali a to nám trvalo déle než samotná hra. I tomu jsme se zasmáli. :-D. Poté jsme skrze kvíz poznávali zajímavosti oné doby. Následovala rukodělka. Tvořili jsme řetězy na karneval.Dokonce jsem si zasoutěžili. Kdo za 10 minut umotá co nejvíce řetězů. Musím napsat, že se za tu dobu stihly jen dva. Ale je fajn, že jsme udělali nějakou potřebnou práci na blížící se akci.

Na oddílovce jsme tak vyhodnocovali péči o svůj deník a ocenili ty, kteří se někam v tomto posunuli. Ještě jsme hráli hru na hamouna. Když je něco dobrého na talíři, je to oblíbená kratochvíle. J

Celá oddílovka byla moc fajn. Jsem ráda, že se takto scházíme. Malá slavnost. Není to nadnesené, jsou to velmi krásné chvíle, které se již opakovat nebudou. Je úžasné, že při nich zažiješ něco, co tě pozvedá; vidíš, ty, o které se můžeš opřít, prohloubit přátelství, radovat se, nabídnout své ruce, dát srdce…  Skautské dobrodružství.

 

Veverka