Předposlední sobotu v měsíci září náš oddíl uskutečnil první oddílovou výpravu. Vedla do lesa. Setkali jsme se v 10 hodin na klubovně, kde jsme si přerozdělili věci které s sebou vezmeme navíc. Někdo šel ještě nakoupit. Chtěli jsme si na oběd uvařit rajskou polévku a tak se balil kotlík, sekerky a ingredience na vaření, které kupovala Máďa a Ondra. U klubovny jsme zahájili výpravu v kruhu pokřikem a vydali se na cestu. Bylo půl jedenácté.

Naše cesta vedla skrze Prašnice.  Cestou jsme prováděli aktivity. Nejprve jsme sbírali barevné plody podzimu do papírového sáčku, které jsme hodnotili až na konci výpravy. Bylo krásné vidět ten zápal a snahu a také bylo moc fajn, že si někdo s sebou vzal kartičky rostlin (to dostal jako odměnu na konci minulého roku) a mohli jsme tak poznat nějakou tu rostlinu.

Přestávku jsme se dali na rozcestí u jedné chatky. Tam jsme posvačili a zahráli si dvě hry. To bylo vzruchu i smíchu. Dva týmy soupeřilo o to, kdo se nejrychleji dotkne stropu anebo kdo nejvýše namaluje čáru na kmen. My ostatní jsme je hlídali. Poté už naše cesta pokračovala do lesa. Cestou jsme si všimli ještě kaštanu a tak se posbíralo několik jeho plodů, pak někdo píchnul do vosího hnízda (naštěstí nic), ještě jsme narazili na strom oskeruši a těsně u vstupu do lesa skautky navzájem pojedly jablko a jsme sebrali u vstupu do lesa několik žaludů. V lese jsme zahájili tzv. lesní trojboj. Ten se skládal ze tří disciplín. Hod šiškou na pařez, nalézt na strom a udržet se na něm minimálně deset sekund a lesní běh. Každou disciplínu jsme vyhlásili na příhodném místě. Všechny to bavilo. Jak to skromné prostředí může být inspirativní i motivační zároveň. Lesní trojboj vyhrála skautka Lidu. Když jsme procházeli jsme lesem, sem tam jsme zapozorovali něco zajímavého. Třeba běh srnky, brouky, lesní školku…  Kolem jedné hodiny jsme dorazili na naše předem určené místo. Zde jsme si rozdělili práci a začali jsme pracovat na tom, abychom společně uvařili rajskou polévku. Polévku jsme jedli později, ale nám to nevadilo. Chutnala. Škoda jen, že jsme neměli to sítko, tím bychom to alespoň přepasírovali.  Po krátkém odpočinku jsme ještě v lese hráli pohybovou hru a hru na postřeh. Uklidili jsme a poté jsme se vraceli již nazpět skrze Starou horu. Po cestě jsme vyhlásili hodnocení sběru plodů a udělali si společné foto. Na klubovnu jsme došli se setměním. Veverka udělala horký bylinkový čaj a jedna ochotná maminka nám přinesla výborné slané záviny a skořicovo-kakaový věnec. Měli jsme se krásně. V břichu blaženě.

 Po večeři Fox, Ztrava a veverka chystali aktivity ke večernímu kruhu, ve kterém stávající světlušky a vlčata přestoupí do skautské družiny a uvítáme nováčky. Budoucí skauti a skautky měly zdolat čtyři úkoly po kopci Kaštanec. Předtím se  jim vysvětlilo jaký to má smysl, účel i pravidla. Všichni do toho šli s odvahou. Mezitím se Ztrava starala o vlčata a světlušky. Závěr skautské stezky byl u staré jabloně, letos velmi obsypané mrňavými jablíčky, kde si vzali svíci s ní v tichu sestoupili do osvětleného kruhu, kde už na ně všichni ostatní čekali. Bylo to moc pěkné, byly vidět úsměvy na tváři i mírné napětí. Veverka řekla několik slov, hezky jsme přivítali i nováčky, budoucím skautům jsme předali malý dárek v origami krabičce a se skautskou lilií. Fox rozdával lipové lístky. Zazpívali jsme si skautskou večerku a odcházelo se do klubovny. Veverka, Fox i Ztrava o chviličku déle zůstali na hřišti, aby i oni si společně zahájili další oddílový rok. S myšlenkou v hlavě jsme se vraceli do klubovny, abychom to tam spořádali ku spaní.

Ráno byla rozcvička i s hrou na hřišti, snídaně, kterou přivezla Liška, dočetli jsme táborovou knížku o děvčátku Momo, zahráli si poslední hry  uklízeli. Výpravu jsme ukončili v přátelském kruhu, zhodnotili výpravu, zakřičeli náš oddílový pokřik a podali si ruce. Výprava byla u konce, dopadla velmi dobře.  Už se těšíme na další.

Veverka