Krásné slunečné sobotní ráno jsme se vypravili za dobrodružstvím. Společnou oddílovou výpravu na rochuzský kopec. Setkali jsme se v 8:35 hodin na zastávce u školy. Dali jsme dohromady drobné na autobusu. Chvíli na autobus počkal, nasedli i a pak odjeli. Z oddílu se této výpravy účastnili: Ztrava, Hanča, Žíža, B.P., Máďa, Kája, Eliška, Eliška, Terka, Honza, Zuzka, Liška, Kotel, Veverka.

Na autobusovém nádraží v UH jsme zahájili naši výpravu pokřikem. Veverka se převlekla za nějakého starého pocestného a krátkým vyprávěním nás uvedla do příběhu. Octnuli jsme se ve 13. století ve Francii odkud z města Montpelier odchází na svou životní pouť muž jménem Rochus. Na výpravě jsme zažívali jeho životní dobrodružství téměř jako on. Nejprve jsme si museli sehnat věci na cestu.

Veverka nás nejdříve vyslala pro mapu Rochusu do icm na náměstí. Během této doby Ztrava, Žíža a Hanča dodělávaly pomůcky k aktivitám. :-)  První aktivitou jsme získávali věci, které nosil u sebe typický středověký poutník: hůl, mošna, kniha, klobouk…  Toho jsme dosáhli pomocí aktivity Encyklopedie. Následoval další čin -  odevzdání nějaké věci do pytlíčku s tím, že ji nebudu během dne používat. Některé dary byly velké. :-) Sluneční brýle, mobil, kokina, oblíbená tužka… Jednalo se o to, zkusit se něčeho sám od sebe vzdát. Rochus se také vzdal svého pohodlí, dostatku atd. Na pouti obětoval svůj život pro druhé… Bylo krásné, jak každý měl chuť něco obětovat. Než jsme vyšli na pouť, měli jsme sehnat ještě pár informací na cestu. Za každou dobře zodpovězenou otázku jsme získali nějaký bod do hry. Nebylo to tak snadné a také jsme se přitom hodně nasmáli. Poté už zbývalo jen vyjít. Po cestě jako poutníci jsme plnili úkoly.

 

udělat tři dobré skutky, natrhat květiny, které jsme dostali v podobě kartiček, opatřit si razítko, jít bosky, najít jedlé kvítí, nasbírat různé přírodní barvy na paletu… Naše zastávka byla u icm Rochus, kde jsme se občerstvili a také zahráli hru na mravence. Další zastávkou a konečnou byla kaplička na rochuzském kopci. Zde jsme nějakou chvíli pobyli. V tomto místě jsme setkali s morem, jako Rochus  v Itálii. Měli jsme tento mor vymýtit. Z části se nám to podařilo, ale i tak jsme museli před ním utéct. Nejdříve kolem skal, pomocí slackline, kterou nám natáhl Kotel. V údolí jsme ještě museli zvládnout plavbu lodí.

Každému se to povedlo. Na kopci jsme udělali ještě pár fotek a ke všemu jsme se snažili nacvičit naše vystoupení. To byla první část dne naší výpravy.

Druhou polovinu výpravy jsme prožili na střediskovém jamboree v areálu klubovny našeho střediska. Čekala nás projížďka  na lodích. Aktivity s chůdami, lanem… Od 16:00 hodin se konal tradiční Masterův memoriál, kde soupeřily tři týmy: geronti, senioři a junioři.  Soutěžilo se v praktických disciplínách a také kvízových otázkách. Praktické disciplíny měly letos spojitost s názvy oddílů. Za to kvízové otázky se tentokrát týkaly skautského hnutí. Atmosféra byla výborná. Masterův memoriál vyhráli geronti. Se nezdají, inu stará moudrost. :-)

Následovala chvilka  na přestávku a po ní program Kytička pro maminku. Každý oddíl si nachystal nějaké vystoupení pro rodiče či maminky, které v neděli slavily svátek. Každé vystoupení bylo jedinečné a neslo se ve vtipném duchu. Naše vystoupení mělo název Táborová nostalgie. "Zrcadlově" jsme zahráli,  jak vypadal tábor v roce 1912 a jak to vypadá v roce 2018. Myslím, že jsme tím obecenstvo pobavili.

My jsme měli radost, že se nám to povedlo. A já viděla po vystoupení tak radostné a šťastné, tváře. které se navíc ze svornosti poplácaly a objaly. Budu si to dlouho pamatovat. Je to nekrásnější odměna…

Po jamboree a jsme odjížděli domů. Byla to moc pěkná výprava. Děkuji všem, kteří jeli, nadšeně  prožili výpravu i jamboree. :-) Děkuji za snahu, radost a za to, že jsme zase byli spou a prožili naše dobrodružství. :-)

 

Veverka